10 C 138/2021-61 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 13 518,08 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že aktivní legitimace žalobce je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021, která byla uzavřena mezi žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Banka“). Banka uzavřela s žalovanou dne 28. 1. 2019 Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se Banka zavázala poskytnout žalované úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky, která byla stanovena jako 2 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalované vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky revolvingového úvěru. Banka poskytla žalované kreditní kartu a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr na kreditní kartě splácet a to jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky v souladu se Smlouvou a Podmínkami. Banka svůj závazek splnila a otevřela žalované úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydala žalované kreditní kartu. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Banka využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami předchůdce žalobce prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 31. 3. 2020 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž ve smyslu Smlouvy Produktových podmínek porušila svoji splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaná doposud svoji povinnost nesplnila a dlužný, splatný úvěr nezaplatila. Žalovaná tak dluží žalobci na jistině částku 9 618,08 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 1 302,31 Kč, smluvní poplatky ve výši 3 900 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 837,38 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 9 618,08 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 22,68 % p.a. z částky 9 618,08 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Do dne podání žaloby žalovaná ničeho ani na základě předžalobní výzvy neuhradila. 2 Usnesením č.j. 10 C 138/2021-54 ze dne 13. 7. 2021 soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň jí poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne 26. 7. 2021, přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalované za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalované evidovanou v centrální evidenci obyvatel. 3 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že žalobce již v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř., nevyjádřila, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4 Smlouvou o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] ze dne 28. 1. 2019 uzavřenou mezi žalovanou jako klientem a předchůdcem žalobce – společností [právnická osoba], jako bankou, má soud za prokázané, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které banka vydala žalované do užívání kreditní kartu a zavázala se poskytnout žalované úvěrový rámec do výše 10 000 Kč, úrok z úvěru byl sjednán ve výši 26,68 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky banky. Podle těchto podmínek se žalovaná zavázala čerpaný úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem, a to ve výši 2 % z aktuální dlužné částky a dále byla povinna zaplatit celý úvěr na požádání věřitele, v případě, že by se dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek anebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 5 Z výpisu ke kreditní kartě a platební historie ke smlouvě [číslo] bylo prokázáno, jakým způsobem žalovaná úvěr čerpala a hradila/nehradila sjednané splátky úvěru a účtování smluvních poplatků s tím, že celková dlužná částka k 31. 3. 2020 činila 14 220,39 Kč. 6 Dopisem ze dne 1. 4. 2020 bylo prokázáno, že banka v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] žalovanou, svoji pohledávku ve výši 14 820,39 Kč zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 15. 4. 2020. 7 Dále měl soud za prokázané, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 1. 2021, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem předchůdce žalobce ze dne 2. 2. 2021. <i>8 Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9 Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>10 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 11 Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí, když žalovaná v řízení zůstala pasivní a netvrdila ani neprokázala, že by žalobcem tvrzený dluh nevznikl, byl v jiné výši, nebo již zanikl, naopak žalobce předloženými listinami (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 28. 1. 2019; výzva k úhradě dlužné částky a zesplatnění, výpisy z účtu a platební historie, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník předchůdce žalobce) prokázal svá tvrzení o důvodu vzniku a výši dluhu žalované. Žalovaný nárok soud po právní stránce posoudil dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, neboť mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a poskytnutí a užívání kreditní karty, předchůdce žalobce svou smluvní povinnost splnil a žalované sjednaný úvěr do výše úvěrového limitu 10 000 Kč poskytl, žalovaná však úvěr řádně nesplácela a žalobce se nyní po právu domáhal zaplacení zbývající dlužné částky. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 13 518,08 Kč se smluvním úrokem z úvěru a úrokem z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, přičemž výše úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. 12 O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. Soud tedy přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalované právo na náhradu nákladů, představovaných zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta 2,5 x 300 Kč, určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, sepis žaloby a jednoduchou předžalobní výzvu, dále pak paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu (3 x po 100 Kč) a 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Náklady řízení v celkové výši 2 070,50 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř). 13 Lhůtu splatnosti obou výroků rozsudku soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.