10 C 177/2021-41 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 4. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 19 371,72 Kč s příslušenstvím, tj. kapitalizovaným úrokem ve výši 2 628,78 Kč od 27. 1. 2017 do 31. 7. 2020, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 090,47 Kč od 1. 8. 2020 do 26. 3. 2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 21 657,50 Kč od 27. 3. 2021 do zaplacení. Tvrdil, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 20. 5. 2015 Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 25 000 Kč, a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 2 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalované vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky revolvingového úvěru. Převzetím Kreditní karty Klient vyslovuje souhlas s výší Úvěrového rámce stanoveného Bankou a se zvolenými Doplňkovými službami. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr na kreditní kartě splácet a to jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky v souladu se Smlouvou a Podmínkami. Žalobce svůj závazek splnil a otevřel žalované úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydal žalované kreditní kartu. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce využil svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami žalobce, prohlásil úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 31. 7. 2020 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení se splátkou, a porušila splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaná doposud svoji povinnost nesplnila a dlužný, splatný úvěr nezaplatila. Žalovaná tak nadále dluží žalobci na jistině částku 19 028,72 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši na jistině částku 2 628,78 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaná měla zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 343 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 26. 3. 2021 ve výši 1 090,47 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 21 657,50 Kč od 27. 3. 2021 do zaplacení. Žalovaná svoji povinnost nesplnila a svůj dluh nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy. 2 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ani neprokázala, že by dlužnou částku žalobci uhradila. Soud usnesením vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez jednání souhlasí. Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, přestože žalované bylo usnesení se žalobou doručeno dne 20. 9. 2021 v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). S rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil žalobce již v žalobě. Soud proto v souladu s § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených důkazů. 3 Smlouvou o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] ze dne 20. 5. 2015 uzavřenou mezi žalovanou jako klientem a žalobcem jako bankou, Dispozicemi ke smlouvě [číslo] o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty uzavřené dne 20. 5. 2015 a předsmluvními informacemi má soud za prokázané, že mezi žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které banka vydala žalované do užívání kreditní kartu a zavázala se poskytnout žalované úvěrový rámec do výše 25 000 Kč, úrok z úvěru byl sjednán ve výši 22,99 % ročně (RPSN 29,79 %). Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky banky. Podle těchto podmínek se žalovaná zavázala čerpaný úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem, a to ve výši 2 % z aktuální dlužné částky a dále byla povinna zaplatit celý úvěr na požádání věřitele, v případě, že by se dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek anebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 4 Z výpisu ke kreditní kartě a platební historie ke smlouvě [číslo] bylo prokázáno, jakým způsobem žalovaná úvěr čerpala a hradila/nehradila sjednané splátky úvěru a účtování smluvních poplatků s tím, že celková dlužná částka k 28. 2. 2021 činila 22 973,61 Kč. 5 Dopisem ze dne 1. 8. 2020 bylo prokázáno, že banka v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] žalovanou, svoji pohledávku ve výši 22 000,50 Kč zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 17. 8. 2020. <i>6 Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7 Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>8 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9 Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí, když žalovaná v řízení zůstala pasivní a netvrdila ani neprokázala, že by žalobcem tvrzený dluh nevznikl, byl v jiné výši, nebo již zanikl, naopak žalobce předloženými listinami (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 20. 5. 2015; výzva k úhradě dlužné částky a zesplatnění, výpisy z účtu a platební historie, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník předchůdce žalobce) prokázal svá tvrzení o důvodu vzniku a výši dluhu žalované. Žalovaný nárok soud po právní stránce posoudil dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, neboť mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a poskytnutí a užívání kreditní karty, předchůdce žalobce svou smluvní povinnost splnil a žalované sjednaný úvěr do výše úvěrového limitu 25 000 Kč poskytl, žalovaná však úvěr řádně nesplácela a žalobce se nyní po právu domáhal zaplacení zbývající dlužné částky. Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 19371,72 Kč se smluvním úrokem z úvěru a úrokem z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, přičemž výše úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. 10 O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. Soud tedy přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalované právo na náhradu nákladů, představovaných zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta 2,5 x 300 Kč, určenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, sepis žaloby a jednoduchou předžalobní výzvu, dále pak paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvu (3 x po 100 Kč) a 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Náklady řízení v celkové výši 2 070,50 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř). 11 Lhůtu splatnosti obou výroků rozsudku soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.