11 C 224/2021-33 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15.4.2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20.492,70 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 29.11.2019 Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 15.000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 2 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalované vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky revolvingového úvěru. Převzetím Kreditní karty Klient vyslovuje souhlas s výší Úvěrového rámce stanoveného Bankou a se zvolenými Doplňkovými službami. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr na kreditní kartě splácet a to jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky v souladu se Smlouvou a Podmínkami. Žalobkyně svůj závazek splnila a otevřela žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydala žalovanému kreditní kartu. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami žalobkyně, prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 1.8.2020 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou, a porušil splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný, splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 14.999,22 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši na jistině částku 2.226,01 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 2.400 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25.3.2021 ve výši 755,97 Kč, úrok z prodlení z částky dlužného obchodního úroku ke dni 25.3.2021 ve výši 111,50 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 17.225,23 Kč od 26.3.2021 do zaplacení. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. Soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez jednání souhlasí. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, přestože žalovanému bylo usnesení se žalobou doručeno dne 12.11.2021 v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). S rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila žalobkyně již v žalobě. Soud proto v souladu s § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených důkazů. 3 Smlouvou o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] ze dne 29.11.2019 uzavřenou mezi žalovaným jako klientem a žalobkyní jako bankou, předsmluvními informacemi má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které banka vydala žalovanému do užívání kreditní kartu a zavázala se poskytnout žalovanému úvěrový rámec do výše 15.000 Kč, úrok z úvěru byl sjednán ve výši 22,99 % ročně (RPSN 34,09 %). Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky banky. Podle těchto podmínek se žalovaný zavázal čerpaný úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem, a to ve výši 2 % z aktuální dlužné částky a dále byl povinen zaplatit celý úvěr na požádání věřitele, v případě, že by se dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek anebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 4 Z výpisu ke kreditní kartě a platební historie ke smlouvě [číslo] bylo prokázáno, jakým způsobem žalovaný úvěr čerpal a hradil/nehradil sjednané splátky úvěru a účtování smluvních poplatků s tím, že celková dlužná částka k 28.2.2021 činila 20.399,34 Kč. 5 Dopisem ze dne 1.8.2020 bylo prokázáno, že banka v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] žalovaným, svoji pohledávku ve výši 19.625,23 Kč zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do 17.8.2020. <i>6 Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7 Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>8 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9 Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí, když žalovaný v řízení zůstal pasivní a netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyní tvrzený dluh nevznikl, byl v jiné výši, nebo již zanikl, naopak žalobkyně předloženými listinami (smlouva o revolvingovém úvěru; výzva k úhradě dlužné částky a zesplatnění, výpisy z účtu a platební historie, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník žalobkyně) prokázala svá tvrzení o důvodu vzniku a výši dluhu žalovaného. Žalovaný nárok soud po právní stránce posoudil dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, neboť mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a poskytnutí a užívání kreditní karty, žalobkyně svou smluvní povinnost splnila a žalovanému sjednaný úvěr do výše úvěrového limitu 15.000 Kč poskytla, žalovaný však úvěr řádně nesplácel a žalobkyně se nyní po právu domáhala zaplacení zbývající dlužné částky. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20.492,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž výše úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. 10 O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. Soud tedy přiznal žalobkyni, která měla v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných zaplaceným soudním poplatkem ve výši 820 Kč, odměnou advokáta 2 x 1.940 Kč, určenou dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále pak paušální náhradou hotových výdajů advokáta 2x 300 dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Náklady řízení v celkové výši 6.220 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř). Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nebyl přiznán poloviční úkon za předžalobní výzvu, neboť tato nebyla ani přes výzvu soudu předložena. 11 Lhůtu splatnosti obou výroků rozsudku soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.