11 C 79/2021-88 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11.3.2021 domáhal po žalované zaplacení částky 4.500 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky od 16.12.2018 do zaplacení, smluvního úroku ve výši 9 % ročně z částky 4.500 Kč od 15.11.2018 do zaplacení a smluvní pokuty 2.250 Kč. Tvrdil, že dne 15.11.2018 byla mezi [právnická osoba] credit s.r.o. („ původní věřitel“) jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou uzavřena smlouva o úvěru č. 2B8C2 [číslo]. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky [webová adresa], žalovaná na emailovou adresu obdržela návrh smlouvy, který podepsala zadáním autorizačního kódu, který obdržela SMS zprávou. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 4.500 Kč se smluvním úrokem ve výši 36 % ročně, přičemž žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 15.12.2018. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, do uvedeného data poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná se zavázala v případě prodlení uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny, a to od 16.12.2018 do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvu žalobce na svůj dluh ničeho nezaplatila. Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, když byl zjištěn příjem 15.000 Kč měsíčně, z předložených výplatních pásek byla patrná čistá mzda ve výši cca 20.000 Kč měsíčně. Pohledávku z nesplaceného úvěru původní věřitel postoupil na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25.9.2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K jednání nařízenému na den 6.12.2021 se právní zástupce žalobce omluvil a souhlasil s jednáním v jeho nepřítomnosti, žalovaná se k nařízenému jednání bez řádné omluvy nedostavila, a proto soud jednal ve věci samé a věc rozhodl i bez přítomnosti účastníků řízení dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). 4. Smlouvou o úvěru č. 2B8C2 [číslo], formulářem pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru, poučením spotřebitele, vysvětlením předsmluvních informací bylo prokázáno, že dne 15.11.2018 byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena úvěrová smlouva, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalované jednorázový bezúčelový úvěr ve výši 4.500 Kč, přičemž byla sjednána úroková sazba ve výši 36 % ročně, s tím, že úvěr měl být splacen jednou splátkou do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalované, tedy do 15.12.2018. Podle čl. VIII se žalovaná zavázala k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Totožnost žalované původní věřitel ověřil z vyplněných osobních údajů, jakož i z naskenovaného občanského rodného listu žalované. Uzavření smlouvy žalovaná stvrdila vyplněním SMS kódu. 5. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že dne 15.11.2018 byla na účet č. [bankovní účet] (vlastník žalobkyně) vyplacena částka 4.500 Kč z účtu původního věřitele. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že dne 25.9.2020 původní věřitel postoupil žalobci pohledávky specifikované v příloze smlouvy, včetně pohledávky vůči žalované. 7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16.4.2020 bylo prokázáno, že původní věřitel žalované oznámil postoupení pohledávky žalobci. Listinou označenou„ Ukončení mimosoudního vymáhání“ ze dne 30.9.2020 bylo prokázáno, že žalobce oznámil žalované, že ke dni 30.9.2020 bude ukončeno mimosoudní vymáhání a přistoupeno k podání žaloby. 8. Výplatními páskami za měsíce červenec až září 2018 bylo prokázáno, že příjem žalobkyně činil 19.975 Kč čistého měsíčně. Kopií občanského průkazu a kopií rodného listu bylo prokázáno, že předmětnou úvěrovou smlouvu uzavřela s předchůdkyní žalobce žalovaná. <i>9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>15. V souladu s rozsudkem Soudního dvora (druhého senátu) sp. zn. C -679/18 ze dne 5. března 2020 je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit úvěruschopnost spotřebitele, a přihlédnout k neplatnosti smlouvy i v případě, že spotřebitel neplatnost sám nenamítne.</i> 16. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v celém rozsahu důvodný, a proto mu v celém rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná prostřednictvím internetového portálu původního věřitele požádala o poskytnutí úvěru ve shora uvedené výši, když předchůdce žalobce uzavřenou smlouvou o spotřebitelském úvěru žalované poskytl požadovanou částku, žalovaná tuto čerpala, avšak na půjčenou částku ničeho nevrátila. Soud věc posoudil tak, že předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o.z. a v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. účinným v době uzavření smlouvy, když žalobce posoudil příjmy žalované, tedy řádně přezkoumal její úvěruschopnost. Na základě této smlouvy pak předchůdce žalobce poskytl úvěr, který žalovaná ve stanovené době nesplatila, čímž se dostala do prodlení se zaplacením poskytnutých 4.500 Kč a žalobci vznikl nárok na úhradu kapitalizované smluvní pokuty ve výši 2.250 Kč. Předchůdce žalobce platně předmětnou pohledávku za žalovanou postoupil žalobci. Jelikož žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by dlužnou částku uhradila či tato zanikla jinak, uložil soud žalované uhradit žalobci dlužnou jistinu se zákonným úrokem z prodlení i smluvní pokutu ve výši 2.250 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč, odměnou advokáta 3x 1.500 Kč (§ 7 bod 4 vyhl. č 177/1996 Sb.), 3x paušální náhradou po 300 Kč (§ 13 odst. 3 citované vyhlášky) a 21 % DPH. Náklady řízení tak činí celkem 7.534 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 18. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. stanovena v délce tří dnů, když soud neshledal důvody k jinému postupu.