120 C 32/2020-49 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem z 20. 11. 2020 domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku shora s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne 29. 11. 2019 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu [číslo] na základě které dodala žalobkyně žalovanému v období 21. 12. 2019 – 14. 7. 2020 plyn vyúčtovaný fakturou [číslo] ze dne 22. 7. 2020, na které vznikly nedoplatek 38 046 Kč. Částka uvedená na faktuře byla splatná 21. 8. 2020. Dne 8. 10. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost vymáhání soudní cestou. Žalobkyně požadovala kromě dlužné částky uhradit též zákonné úroky od 22. 8. 2020 do zaplacení. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř“) bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl vyzván mj. ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně či jejího zástupce a žalovaného, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v podaném návrhu. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. 3. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil. Ta mu byla spolu s usnesením shora doručena na adresu trvalého bydliště dne 14. 6. 2021 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. 4. Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu [číslo] uzavřenou mezi účastníky také dne 29. 11. 2019, vč. specifikace odběrného místa, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně měl soud prokázáno, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaný se zavázal za dodaný plyn zaplatit, zálohy byly sjednány na 6 000 Kč měsíčně. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Korespondenční adresa žalovaného byla shodná s místem odběrného místa. 5. Fakturou [variabilní symbol] z 22. 7. 2020 žalobkyně prokázala, že za plyn dodanou do odběrného místa výše v období od 21. 12. 2019 do 14. 7. 2020 po započtení přijatých záloh (celkem 36 000 Kč) měl žalovaný uhradit ještě 38 406 Kč do 21. 8. 2020. 6. Předžalobní výzvou z 8. 10. 2020 vč. dodejky bylo prokázáno, že žalovaný byl obeslán na sjednanou korespondenční adresu a vyzván k úhradě dlužných 38 406 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy jinak bude tato pohledávka uplatněna žalobkyní u soudu. Doručena byla žalovanému dne 26. 10. 2020 do vlastních rukou. 7. Podle § 72 odst. 1 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. 7. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 8. Podle § 1970 o.z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 8. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky výše s příslušenstvím je důvodný. Na základě smlouvy uzavřené dne 29. 11. 2019 mezi účastníky byl žalovanému dodán žalobkyní plyn do příslušného odběrného místa, žalovaný za odebranou energii dle citované faktury shora byl povinna uhradit nedoplatek ve výši 38 406 Kč do 21. 8. 2020. Žalovaný však ničeho nezaplatil. Jelikož se tak žalovaný ocitl se zaplacením dluhu 38 406 Kč v prodlení ode dne následujícím po splatnosti faktury, tj. od 22. 8. 2020, bylo mu uloženo, aby žalobkyni zaplatil nejen dlužnou částku ale s přihlédnutím k § 1970 o.z. i úroky z prodlení tak, jak je blíže specifikováno ve výroku I. tohoto rozhodnutí (§ 1, § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.). 9. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 921 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkony právní pomoci po 2 660 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) ve spojení § 7 bod 5. § vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí vč. přípravy zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, prostá výzvu k plnění), náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 13 odst. 3vyhl. č. 177/1996 Sb. s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH ve výši 1 585,50 Kč vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 056,50 Kč (výrok II.). 10. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní, soud neshledal důvody pro určení lhůty delší či pro povolení splátek.