15 C 23/2021-43 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se po žalovaném domáhal následujícího plnění: a) částky 16 598,06 Kč jako jistiny, b) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny za dobu od 5. 1. 2018 do zaplacení (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 2 923,56 Kč), c) úroku ve výši sjednané ve smlouvě (28 % ročně) rovněž z jistiny (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 9 720,93 Kč), d) poplatku za administrativní zpracování smlouvy a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši celkem 16 261,94 Kč. 2 V souvislosti se shora uvedeným žádáním tvrdil, že společnost [právnická osoba] poskytla jako zapůjčitel žalovanému na základě smlouvy [číslo] z 3. 11. 2016 zápůjčku ve výši 31 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a sjednanými poplatky v částkách, jak jsou uvedeny v bodě 1 odůvodnění, sjednanými původně v částkách 2 825 Kč a 18 082 Kč Poslední splátku měl zaplatit 28. 12. 2047. Dluh však splnil toliko částečně, poslední platbu učinil 26. 9. 2017, zůstal dlužen na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění a na poplatcích částku uvedenou tamtéž. 3 Dále se žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění: a) částky 23 006,58 Kč jako jistiny, b) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny za dobu od 3. 9. 2017 do zaplacení (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 4 475,74 Kč), c) úroku ve výši sjednané ve smlouvě (29 % ročně) rovněž z jistiny (za dobu do data postoupení pohledávky vyčísleného částkou 12 139,17 Kč), d) poplatku za administrativní zpracování smlouvy a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši celkem 20 747,42 Kč. 4 Ohledně plnění popsaného v bodě 3 tvrdil, že společnost [právnická osoba] poskytla jako zapůjčitel žalovanému na základě smlouvy [číslo] z 9. 2. 2017 zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a sjednanými poplatky v částkách, jak jsou uvedeny v bodě 3 odůvodnění, sjednanými původně v částkách 7 160 Kč a 13 224 Kč Poslední splátku měl zaplatit 5. 4. 2018. Dluh však splnil toliko částečně, poslední platbu učinil 26. 8. 2017, zůstal dlužen na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění a na poplatcích částku uvedenou tamtéž. 5 Žalobce rovněž tvrdil, že výše specifikované pohledávky za žalovaným nabyl od zapůjčitele smlouvou o postoupení pohledávek z 20. 1. 2020. 6 Žalovaný se přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. 7 Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání, neboť k tomu byly splněny předpoklady dle § 115a občanského soudního řádu. 8 Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9 Dle § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 11 Dle § 2394 občanského zákoníku bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 12 Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13 Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14 Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15 Žalobce prokázal smlouvami o zápůjčkách popsanými v bodech 2 a 4 shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání zápůjček, ujednání o úrocích, vrácení zápůjček ve splátkách. 16 Po provedeném dokazování soud žalobě zčásti vyhověl, pokud jde o požadavky na zaplacení jistiny, úroků z prodlení z jistiny, úroků z jistiny. V tomto rozsahu posoudil totiž soud obě smlouvy o zápůjčkách jako platné. Při posuzování platnosti obou smluv se soud vedle podstatných náležitostí vždy zabýval tím, zda původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele závazek splácet. Uzavírá, že poskytovatel se v obou případech nespokojil jen s informacemi od žalovaného, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnuté prostředky splácet -vrátit. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele totiž nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Prostředky pak mohou být poskytnuty jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen dluh splácet, jinak je smlouva neplatná (jde o neplatnost absolutní, kterou soud zkoumá z moci úřední). V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem obou smluv zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům dostatečným způsobem, vyžádal si od něj nejen potřebné informace, ale i listiny, na základě nichž schopnost splácet posoudil. 17 Ve zbývajícím rozsahu pak ohledně její platnosti třeba odkázat na body 24-29 odůvodnění. 18 Jistina, úrok z prodlení a úrok jsou tedy u obou smluv po právu dle smluv o zápůjčkách a dle § 2390 občanského zákoníku (vrácení zápůjčky, zaplacení úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalovaného se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku. 19 Úroky byly ve smlouvách sjednány ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši každé zápůjčky a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku). 20 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy. 21 Soudem přiznané požadavky nejsou ani u jedné smlouvy v rozporu se zákonem číslo 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, jehož režimu obě smlouvy v návaznosti na datum uzavření podléhají. 22 Pokud jde o započtení plnění učiněných žalovaným, vyšel soud z ustanovení § 1932 občanského zákoníku a uzavírá, že věřitelem provedený zápočet tohoto plnění tomuto ustanovení odpovídá. 23 Přiznaná plnění pak náleží žalobci, jako aktuálnímu věřiteli (§ 1879 a násl.), který nabyl pohledávku na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávky. 24 Po právu však z důvodů popsaných v dalších bodech není požadavek žalobce na zaplacení poplatků, a to ani u jedné ze smluv. 25 Smlouva o zápůjčce je zpravidla sjednávána jako úplatná, ostatně jinak tomu není ani v rozhodované věci. Úplata může být vyjádřena procentní sazbou či kapitalizovaným úrokem. 26 Dále bývají sjednávány i další poplatky. U nich je třeba odlišovat, zda takto sjednané poplatky jsou úplatou za nějakou službu, aniž by výběr této služby byl nutným předpokladem poskytnutí zápůjčky (např. o pojištění schopnosti splácet zápůjčku či úvěr, možnost měnit výši splátky za poplatek, možnost posunout splatnost termínu splátky apod.). Jiná je situace u poplatků, které dlužník musí vždy zaplatit a jsou součástí celkových nákladů zápůjčky. Sem patří například poplatek za poskytnutí zápůjčky nebo poplatek za vedení účtu apod. 27 V rozhodované věci byly ujednány: (1) poplatek za administrativní zpracování smlouvy a (2) poplatek za hotovostní inkaso splátek. 28 Ekonomickou funkcí zápůjčky je poskytnutí peněz, kterých se dlužníku nedostává. Pakliže pouze náklady na vrácení zápůjčky (hotovostní inkaso) tvoří značnou část nominální hodnoty částky, která by měla být dle smlouvy vrácena, pak taková zápůjčka nemá pro dlužníka racionální smysl. Je v rozporu s § 2 odst. 3, 6 občanského zákoníku, aby samotné náklady na vrácení zápůjčky dosahovaly tak vysoké částky, jako v projednávané věci. Výši nákladů hotovostního inkasa nelze odůvodnit ani tím, že se jedná o inkaso (výběr peněz přímo u dlužníka), neboť zápůjčku by bylo možno vrátit levněji (např. poštovní poukázkou). Dlužník má sice na formuláři smlouvy možnost volby hotovostního inkasa splátek a bezhotovostního režimu, ovšem volený způsob je vázán na podmínky. U bezhotovostního způsobu je nezbytnou podmínkou, aby dlužník měl bankovní účet. Avšak v případě, že nebude bezhotovostní výběr zvolen, bude situace taková, že poplatek za hotovostní inkaso se neuplatní, výše úroku a poplatku za administ