18 C 271/2021-38 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem doručeným podepsanému soudu dne 12. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 748,87 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastníky dne 1. 7. 2019 byla žalovanému dodána elektřina do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] a to v období od 16. 7. 2019 do 29. 6. 2020 v celkové hodnotě 31 579,74 Kč, což představuje cenu elektřiny, zohledněna byla pak částka zaplacených záloh ve výši 11 000 Kč a bonus 300 Kč, k zaplacení tak zbývala částka 20 279,74 Kč. K zaplacení této částky byl žalovaný vyzván fakturou č. [variabilní symbol] splatnou dne 22. 7. 2020, avšak bezvýsledně. Na dlužnou fakturu bylo uhrazeno pouze 530,87 Kč, zbývá tedy k úhradě částka 19 748,87 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 16. 7. 2019s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobkyně však ukončila dodávku elektřiny dne 26. 10. 2020 z důvodu opakovaného porušování platebních povinností ze strany žalovaného, konkrétně nezaplacení zálohy za měsíc září 2020, k čemuž byl opakovaně vyzýván a upozorňován na možnost ukončení smlouvy. Žalobkyně tedy dopisem 8.11.2020 odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností. V souladu se smlouvou tak vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč, která je účtována za dobu od 26. 10. 2020 do 16. 1. 2022, tj. za dobu 15 měsíců po 400 Kč Ani tuto smluvní pokutu, která byla vyúčtována fakturou ze dne 26. 10. 2020, [variabilní symbol] a splatná dne 5. 11. 2020 žalovaný nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně, resp. její právní zástupce s tímto postupem vyslovil souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>4. Podle § 50 odst. 2 věta první zák. č. 458/2000Sb. (energetický zákon) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.</i> <i>5. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.</i> <i>7. Podle § 1970 o.z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.</i> 8. Provedenými důkazy (smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, vyúčtováním dodávky elektřiny, oznámením o přerušení dodávky, odstoupením od smlouvy, vyúčtováním smluvní pokuty, upomínkami) bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli platně smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu citovaného ustanovení energetického zákona, na jejímž základě žalobkyně dodávala do sjednaného odběrného místa elektřinu. Povinností žalovaného pak bylo uhradit kupní cenu dodané elektrické energie. K ukončení smlouvy mezi účastníky došlo na základě odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně pro porušování povinností ze strany žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil v řízení a ani neprokazoval, že by dluh uhradil, uložil mu soud tuto povinnost k zaplacení kupní ceny včetně nákladů smluvní pokuty tímto rozsudkem. Protože je žalovaný v prodlení se splacením dluhu, uznal jej soud povinným platit i úroky z prodlení jdoucími ode dne následujícího po dni splatnosti té které faktury. Výše úroků z prodlení vyplývá z nař. vl. č. 351/2013 Sb. (výrok I.) 9. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována: soudním poplatkem v částce 1 030 Kč odměnou advokáta za 2,5 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, poloviční úkon za jednoduchou výzvu k plnění), náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tj. 220,50 Kč Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 300,50 Kč. 10. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.