20 C 121/2021-42 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky shora s příslušenstvím. Tvrdila, že v důsledku fúze sloučením dne 1. 1. 2019 zanikla společnost [pojišťovna], [IČO] a nástupnickou společností se stala žalobkyně. Dále tvrdila, že účastníci uzavřeli dne 23. 3. 2020 pojistnou smlouvu [číslo]. Předmětem smlouvy bylo„ FLEXI rizikové pojištění“. Počátek pojištění byl sjednán od 1. 4. 2020, pojistné období bylo sjednání v délce měsíční a pojistné bylo splatné v 1. den příslušného pojistné období. Pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 9. 2020 pro nezaplacení prvního pojistného. Při zániku pojistné smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Pojistné nebylo hrazeno za dobu 1. 4. 2020 – 1. 9. 2020. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku 4 077 Kč. Úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky požadovala žalobkyně pouze za dobu 5. 10. 2020 – 10. 3. 2021, tj. 145 Kč celkem. Dne 5. 1. 2021 byla žalovanému odeslána doporučeně výzva k plnění. 2. Žalovanému byla postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. doručena dne 28. 5. 2021 žaloba a výzva (vz. 73 o.s.ř.), ke které se tento ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto souhlasil, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak rozhodl ve věci dle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když vycházel z předložených listinných důkazů, tedy z obsahu spisu. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobním návrhu. 3. Z nabídky na uzavření pojistné smlouvy, potvrzení o přijetí nabídky, pojistky, informace o splatnosti a platbě pojistného, výzvou k zaplacení, oznámení o zániku pojištění, vyúčtování smlouvy, upomínky, předžalobní upomínky vč. podacího archu soud zjistil, že žalovaný se na základě pojistné smlouvy týkající se rizikového životního pojištění zavázal platit žalobkyni sjednané pojistné 750 Kč měsíčně s počátkem pojištění od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2074. Uvedené pojištění zaniklo k 1. 9. 2020, když žalovaný dlužné pojistné za období 1. 4. -. 30. 6. 2020 ani přes písemné upomínky nezaplatil, ač byl upozorněn na možný zánik pojištění. Dlužné pojistné činí 3 727 Kč a 350 Kč činí poplatek za předčasné ukončení smlouvy, celkem tedy 4 077 Kč. 4. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále jen o.z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 5. Dle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle odst. 2 téhož ust. zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 6. Dle § 2802 o.z. k platnosti dohody o zániku pojištění se vyžaduje, aby v ní strany ujednaly, jak se vyrovnají. Není-li ujednán okamžik zániku pojištění, platí, že pojištění zaniklo dnem, kdy dohoda nabyla účinnosti. 7. Dle § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Ze skutkových zjištění učiněných na základě předložených listin a za použití shora uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalovaný se dostal v daném případě za shora uvedené období do prodlení se zaplacením splatného dluhu (pojistného), a proto žalobě vyhověl, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 4 077 Kč, kterou tvoří dlužné pojistné a dále též zaplatit příslušenství představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 145 Kč za období od 5. 10. 2020 do 10. 3. 2021. 13. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží náhrada nákladů řízení procesně úspěšné žalobkyni v celkové výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – AT), 3x paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč tj. 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a to včetně 21 % DPH tj. 189 Kč. Náhrada nákladů řízení žalobkyni náleží, neboť vyhověla požadavkům ustanovení § 142a o.s.ř. tím, že žalované mupřed podáním žaloby zaslala na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). Předmětné řízení bylo zahájeno po 1. 7. 2014 návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, proto je namístě, aby soud aplikoval u nákladů řízení přísl. ust. § 14b AT (ve znění účinném po 1. 7. 2014). 14. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovené delší lhůty či pro povolení splátek.