20 C 157/2021-35 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem doručeným soudu dne 8. 4. 2021 domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 1 329 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. Tvrdila, že dne 30. 4. 2018 byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva [číslo] kterou bylo sjednáno pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno]. Předmětem pojištění bylo vozidlo Ford [registrační značka]. První pojistné bylo ve výši 2 470 Kč s roční splatností, počátek pojištění byl stanoven ke dni 30. 4. 2018. Pojistná smlouva zanikla ke dni 7. 8. 2020 pro neplacení, žalovaný neuhradil pojistné splatné 30. 4. 2020 ani přes upomínky a urgence. Úrok z prodlení v zákonné výši byl požadován za dobu 8. 8. 2020 – 7. 4. 2021, tj. ve výši 73 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná se k výzvě soudu, doručené jí 4. 7. 2021 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř., ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. 4. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 5. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Podle § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle odst. 2 téhož ustanovení uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. 7. Podle § 12 odst. 1 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla. 8. Soud považoval za prokázané pojistnou smlouvou pro [anonymizována čtyři slova], inkasní bilancí, upomínkami, dodejkou a předžalobní upomínkou vč. podacího archu, informací pošty, že účastníci uzavřeli dne 30. 4. 2018 shora citovanou pojistnou smlouvu [číslo] kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Ford Mondeo, [VIN kód] [registrační značka], pojistné 2 470 Kč mělo být hrazeno ročně. Počátek pojištění byl sjednán na den sepisu smlouvy, tj. od 30. 4. 2018. Adresa trvalého bydliště žalované byla uvedena v [obec a číslo], korespondenční adresa ve [část obce a číslo]. K ukončení pojistné smlouvy došlo 7. 8. 2020 pro neplacení splatného prvního pojistného dne 30. 4. 2020 O úhradu dlužné částky byla žalovaná písemně upomínána výzvou z 26. 2. 2020, 2. 6. 2020, výzvou z 24. 8. 2020 s upozorněním, že dne 6. 8. 2020 smlouva zanikla. Žalovaná tak dluží na pojistném 1 029 Kč za období 30. 4. 2020 – 6. 8. 2020 a dále 300 Kč na nákladech za vymáhání. O úhradu žalované částky byla upomenuta výzvou ze dne 21. 9. 2020, 13. 11. 2020 a předžalobní výzvou ze dne 6. 1. 2021. Korespondence byla žalované zasílána na korespondenční adresu vedenou v pojistné smlouvě. 9. Žalovaná v řízení netvrdila, že by dlužnou částku uhradila, a proto na základě shora uvedených skutečností soud žalobnímu návrhu v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované uhradit dlužné pojistné vč. poplatků za vymáhání, dále pak s odkazem na § 1970 obč. zákoníku ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. uložil uhradit i úroky z prodlení dle žalobního žádání žalobkyně za dobu od 8. 8. 2020 do 7. 4. 2021, a to ve výši 73 Kč (výrok I.), ač mohla požadovat úroky z prodlení až do zaplacení dlužné částky. 10. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 písm. a) § vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, výzvu k plnění), náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč (výrok II.). 11. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek. 12. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. byl rozsudek vyhotoven ve zkrácené verzi.