20 C 166/2020-66 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 15. 7. 2020 zaplacení částky 16 809,88 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 763,30 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 811,48 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 188,09 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 10 188,09 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [IČO], a žalovanou došlo dne 4. 1. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Poskytovatel zápůjčky posoudil úvěryschopnost žalované na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. Majetkovou situaci žalované ověřil pracovní smlouvou, výplatními páskami za poslední 3 měsíce, a nájemní/podnájemní smlouvou, ověřil si, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Kopie dokladů předložených žalovanou při sjednávání a uzavírání smlouvy nemá ona stejně jako její právní předchůdce k dispozici. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit 9 637 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 896 Kč s úrokovou sazbou 28 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 832 Kč a částku za administrativní činnosti ve výši 4 909 Kč. Celkovou částku úvěru a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 344 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 28. 2. 2018. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena 4. 5. 2017. Ke dni 3. 9. 2017 činila dlužná jistina 10 188,09 Kč a dlužný poplatek 6 621,79 Kč. Celková dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, proto vzniklo právní předchůdkyni právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 28 % ročně z dlužné nesplacené jistiny od 1. 3. 2018 dále, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru) do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Předžalobní výzva byla žalované zaslána. 2. Žalované byl z důvodu jejího neznámého pobytu ustanoven opatrovník, a to advokátka JUDr. [jméno] [příjmení]. Ta namítla neplatnost předmětné smlouvy s ohledem na zákon o ochraně spotřebitele a vznesla námitku promlčení. Požadovaný úrok 28 % považovala za nepřiměřený, stejně jako poplatky 2 832 Kč a 4 909 Kč s ohledem na výši poskytnuté částky. Za nejasné považovala doručení oznámení o postoupení pohledávky žalované. Navrhovala zamítnutí žaloby. 3. Po zahájení jednání ve věci vzala žalobkyně svůj návrh zpět co do částky 3 702,17 Kč na jistině, co do částky 1 755,71 Kč na poplatku, co do částky 907,06 Kč na kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení za dobu do 24. 6. 2019, co do částky 1 379,98 Kč na kapitalizovaném úroku do 24. 6. 2019, co do zákonného úroku z prodlení z částky 3 702,17 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a co do úroku ve výši 28 % ročně z částky 3 702,17 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Soud v tomto rozsahu řízení usnesením ze dne 7. 1. 2021 č. j. 20 C 166/2020-56 zastavil. Řízení tak bylo dále vedeno pro zaplacení částky ve výši 6 485,92 Kč s poplatkem ve výši 4 866,08 Kč (celkem tedy pro 11 352 Kč), s kapitalizovaným úrokem z prodlení do 24. 6. 2019 ve výši 856,24 Kč, s kapitalizovaným úrokem do 24. 6. 2019 ve výši 2 431,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 485, 92,84 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem 28 % ročně z částky 6 485,92 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. 4. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 4. 1. 2017, tabulkou umoření, zákaznickou kartou bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [IČO] se žalovanou uzavřela dne 4. 1. 2017 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalované prostředky ve výši 11 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti. Žalovaná se zavázala splatit je v 60 pravidelných týdenních splátkách po 344 Kč, poslední splátka měla činit 341 Kč Celkem měla žalovaná zaplatit částku 20 637 Kč, která se skládala z poskytnutých prostředků 11 000 Kč, úroků 1 896 Kč, poplatku za zpracování a doručení 2 832 Kč a poplatku za administrativní činnost 4 909 Kč. Za druhé straně smlouvy byla ujednána zápůjční úroková sazba jako pevná po celou dobu trvání smlouvy veš smyslu článku 18 Smluvních podmínek a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že byla u týdenního režimu sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 28 % p.a. Článek 18 umístěný až v jejím závěru na čtvrté straně smlouvy, uvádí, že smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnosti smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Při jednání s poskytovatelem úvěru tvrdila žalovaná, že zaměstnána u [právnická osoba] s průměrným příjmem 13 427 Kč čistého měsíčně, uvedla, že odhadla své běžné měsíční výdaje na 8 000 Kč, žádné splátky nějakých zápůjček neuvedla. Dále uvedla, že jejím dalším příjmem je stejná částka, tedy znovu 13 427 Kč. Tvrdila, že žije na ubytovně, je vdaná, nemá vyživovací povinnosti a zápůjčku potřebuje z rodinných důvodů. Uvedené mělo být ověřeno pracovní smlouvou a 3 výpisy z bankovního účtu. Žalovaná však v rozporu se smlouvou poskytnuté prostředky řádně nesplácela, do 4. 5. 2017 uhradila pouze částku 1 700 Kč celkem. K úhradě dlužné částky vč. úroků a úroků z prodlení byla vyzvána minimálně předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2020 odeslané jí dle podacího lístku dne 13. 3. 2020. Ve výzvě uvedených 25 067,87 Kč měla uhradit do 19. 3. 2020. 5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne 24. 6. 2019. 6. Žalovaná neprokázala, ba ani netvrdila, že by na svůj dluh něčeho uhradila či že by její závazek již zanikl. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § [číslo] Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.