20 C 226/2020-25 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky shora s příslušenstvím. Uvedla, že dne 21. 12. 2019 došlo k převodu pojistného kmene z [právnická osoba], [IČO] na žalobkyni. Tvrdila, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] na dobu neurčitou s pojistným za pojistné období splatným čtvrtletně. Dlužné pojistné za období 4. 6. 2019 – 27. 9. 2019 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí 4 837,40 Kč. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné ani přes upomínky. Kromě dlužného pojistného požadovala žalobkyně uhradit též zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za dobu od 29. 9. 2019 do zaplacení a poplatek 200 Kč za odeslání upomínky v souladu se smluvními ujednáními. 2. Žalovanému byla dne 13. 11. 2020 postupem dle § 49 odst. 2, 4 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) doručena žaloba a výzva, ke které se žalovaný ve stanovené lhůtě 7 dnů nevyjádřil, a proto souhlasil, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak rozhodl ve věci dle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když vycházel z předložených listinných důkazů, tedy z obsahu spisu. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobním návrhu. 3. Z pojistné smlouvy ze dne 4. 6. 2019, Informace i zániku pojistné smlouvy, výzvy k zaplacení, předžalobními upomínkami vč. podacího archu a informace pošty má soud za prokázané, že žalovaný se na základě pojistné smlouvy [číslo] zavázal platit žalobkyni sjednané čtvrtletní pojistné 3 819 Kč s počátkem pojištění od 4. 6. 2019 na dobu neurčitou, předmětem smlouvy bylo sdružené pojištění vozidla [jméno] [jméno] 2.3, [registrační značka]. Žalovaný byl vyzván dopisem ze 7. 8. 2019 k úhradě tehdy dlužného pojistného ve výši 3 819 Kč a nákladů na upomínání 50 Kč do 27. 9. 2019 s tím, že jinak uplynutím dne 27. 9. 2019 pojištění zanikne. Uvedená pojistná smlouva tedy zanikla, když žalovaný pojistné shora nezaplatil, o čemž byl tento informován dopisem z 8. 10. 2019 s tím, že dlužné pojistné za dobu trvání smlouvy činí celkem 4 837 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 11. 2019 a následně z 24. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě 5 037,40 Kč, když částku 200 Kč činí náklady na upomínání. Veškerá korespondence byla žalovanému zasílána na adresu uvedenou ve smlouvě, tedy do [obec], [ulice a číslo]. 4. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále jen o.z.) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 5. Dle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle odst. 2 téhož ust. zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 6. Dle § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 9. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Ze skutkových zjištění učiněných na základě předložených listin a za použití shora uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalovaný platně uzavřel se žalobkyní pojistnou smlouvu, kterou se zavázal hradit čtvrtletně pojistné ve výši 3 819 Kč, což řádně nečinil a se dostal v daném případě za shora uvedené období do prodlení se zaplacením splatného dluhu (pojistného). Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 837 Kč, kterou tvoří dlužné pojistné a náklady na upomínání 200 Kč, dále pak s odkazem na § 1970 o.z. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. uložil uhradit i úroky z prodlení dle žalobního žádání žalobkyně za dobu od 29. 9. 2019 do zaplacení. Žalovaný neprokázal, ani netvrdil, že by na dlužnou částku něčeho uhradil, tvrzení žalobkyně nijak nesporoval. 12. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží náhrada nákladů řízení procesně úspěšné žalobkyni v celkové výši 1 368 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny advokáta za 2,5 úkony právní služby po 200 Kč tj. 500 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – AT), 3x paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč tj. 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a to včetně 21 % DPH tj. 168 Kč. Náhrada nákladů řízení žalobkyni náleží, neboť vyhověla požadavkům ustanovení § 142a o.s.ř. tím, že žalované před podáním žaloby zaslala na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal důvody pro jiný postup.