6 C 210/2021-50 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 21 225,60 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 22. 11. 2018 smlouvu o vydání kreditní karty, která je smlouvou o úvěru, jejímž obsahem byl závazek banky poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 20 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se tento úvěr zavázal splácet povinnou minimální splátkou z čerpaných prostředků a hradit bance poplatky a náklady, spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, když vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalobkyně uvedla, že žalovaný úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek přistoupila banka dne 17. 12. 2019 k zesplatnění úvěru, čímž se celý dluh stal splatným. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši úvěrového rámce 19 944,84 Kč, z částky 1 807,96 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku a z částky 1 280,76 Kč představující poplatky dle výpisu. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně uvedla, že její aktivní legitimace je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 7. 2020, která byla uzavřena mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] a.s. a dále smlouvy o postoupení pohledávek, která byla dne 8. 7. 2020 uzavřena mezi [právnická osoba] a.s. a žalobkyní. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn a žalobkyní vyzván před podáním žalobního návrhu předžalobní výzvou, úhradu dlužné částky však neprovedl. 2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek. 3. Smlouvou o vydání kreditní karty [číslo] ze dne 22. 11. 2018, která je smlouvou o úvěru měl soud prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěrový rámec až do výše 20 000 Kč, když žalovaný mohl tento úvěr čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků a dle obchodních podmínek byl povinen hradit bance veškeré poplatky a náklady, spojené s vydáním a užíváním kreditní karty. Všechny platby byly splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. V případě, že žalovaný poruší některou ze smluvních povinností sjednaných smlouvou o úvěru, zejména je v prodlení s některou platební povinností, je banka oprávněna od smlouvy o úvěru odstoupit ke dni v oznámení uvedeném. Podle závěrečných ustanovení uzavřené smlouvy je část obsahu smlouvy o úvěru určena ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby a všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí této smlouvy o úvěru. 4. Podle čl. 14 všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], může banka od smlouvy odstoupit v případě klientova podstatného porušení převzaté povinnosti a v případě, že účet, který pro klienta banka vede, vykazuje nepovolený záporný zůstatek. Dle čl. 14 všeobecných obchodních podmínek, zasílá banka klientovi oznámení o odstoupení od smlouvy v písemné podobě a účinky odstoupení od smlouvy, nastávají v den, kdy bylo oznámení o odstoupení klientovi doručeno. 5. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 19. 2. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] vzhledem k porušení smluvního ujednání ze strany žalovaného zesplatnila úvěr ke dni 17. 12. 2019 s tím, že dlužná částka je 23 033,56 Kč, a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě této částky. 6. Platební historií a strukturou dluhu měl soud prokázáno, že ke dni 19. 12. 2019 činil dluh částku 23 033,56 Kč. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 7. 7. 2020 mezi [právnická osoba] a [anonymizováno] [právnická osoba] měl soud prokázáno, že pohledávka původního věřitele za žalovaným byla postoupena na [právnická osoba] a.s., která dne 8. 7. 2020 uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 8. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne 16. 11. 2020 soud zjistil, že žalovanému bylo žalobkyní oznámeno postoupení pohledávky společností [právnická osoba] na žalobkyni. Žalovaný byl dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne 16. 11. 2020 vyzván k zaplacení částky 31 217,85 Kč představující aktuální výši dluhu ke shora uvedenému datu s tím, aby dluh byl zaplacen neprodleně, když dopis obsahoval předžalobní výzvu. 9. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora cit. zákon. ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 21 225,60 Kč s přísl. je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve smluvené výši a žalovaný se zavázal měsíčně dohodnutou částku splácet. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal, avšak dohodnuté splátky řádně neplatil. [právnická osoba] proto využila svého oprávnění, které jí dávají úvěrové podmínky, jež jsou součástí úvěrové smlouvy a úvěr zesplatnila, přičemž žalovaného písemně o tomto vyrozuměla a vyzvala ho k zaplacení dlužného zůstatku. Podle § 1879 o.z. postoupila společnost [právnická osoba] svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, která postoupení žalovanému oznámila a vyzvala ji k zaplacení dlužné částky, a to v předžalobní upomínce ze dne 16. 11. 2020. Protože žalovaný dluh nezaplatil, domáhala se žalobkyně také zaplacení úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil povinnosti ze smlouvy a nevrátil žalobkyni řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalovanému, aby žalobkyni zaplatil částku 21 225,60 Kč představující nesplacenou jistinu ve výši 19 944,84 Kč, částku 1 280,76 Kč představující poplatky dle výpisu, a dále částku 1 807,96 Kč představující kapitalizovaný úrok za období od 18. 12. 2019 do 15. 6. 2020, a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 944,84 Kč za dobu od 16. 6. 2020 do zaplacení, když výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále se smluvním úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 19 944,84 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení. 15. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za dva a půl úkonu po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 850 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 2 120,50 Kč.