6 C 238/2021-48 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 28 557,21 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 17. 7. 2019 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o bankovních službách, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně zřídit a vést běžný účet č. [bankovní účet]. Téhož dne byla uzavřena smlouva o povoleném debetu ve znění dodatku ze dne 26. 8. 2019, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve formě možnosti přečerpání peněžních prostředků do výše limitu 30 000 Kč. Při překročení limitu je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet. Žalobkyně uvedla, že dopisem ze dne 1. 3. 2020 byl žalovaný informován, že na běžném účtu je záporný zůstatek – nepovolený debet, který je nutno uhradit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nepovolený debet neuhradil, využila žalobkyně své oprávnění ukončit smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 6. 4. 2020. Dopisem ze dne 28. 4 2020 byl žalovaný informován o tom, že k tomuto dni byl účet zrušen v důsledku zániku smlouvy dne 24. 4. 2020. Účet k tomuto dni vykazoval debetní zůstatek (dluh) ve výši 32 057,21 Kč a tato pohledávka byla převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Následně žalovaný dne 29. 7. 2020 zaplatil částku 2 000 Kč a dne 2. 9. 2020 částku ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně ke dni podání žaloby eviduje a žalobou nárokuje pohledávku se stávající z jistiny ve výši 28 557,21 Kč spolu ze zákonným úrokem z prodlení z této částky od 29. 4. 2020. Žalobkyně uvedla, že dne 3. 6. 2021 zaslala žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný však úhradu dlužné částky neuskutečnil. Žalobkyně kromě žalované částky požaduje rovněž náhradu nákladů spojený s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemají námitek. 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 4. Smlouvou uzavřenou dne 17. 7. 2019 mezi žalobkyní a žalovaným se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby, a to zřízení běžného účtu č. [bankovní účet] Smlouvou o povoleném debetu, kterou účastníci uzavřeli dne 17. 7. 2019 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr spočívající v možnosti přečerpání až do výše 20 000 Kč. Dodatkem k této smlouvě byla výše povoleného debetu sjednána částkou 30 000 Kč. Bylo dohodnuto, že při překročení celkové výše úvěru je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet. Při překročení doby čerpání je žalobkyně oprávněna požadovat z celého záporného zůstatku úhradu úroků z nepovoleného debetu a úhradu zákonných úroků z prodlení. Úroková sazba pro nepovolený debet byla stanovena ve výši 25 % p.a. 5. Listinou ze dne 1. 3. 2020 oznámila žalobkyně žalovanému okamžitou splatnost závazků žalovaného s tím, že dlužná částka činí celkem 31 384,12 Kč. Listinou ze dne 6. 4. 2020 odstoupila žalobkyně od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. Listinou ze dne 28. 4. 2020 oznámila žalobkyně žalovanému zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek s tím, že ke zrušení účtu došlo poté, co dne 24. 4. 2020 zanikla smlouva, na základě které byl účet veden, a to v důsledku odstoupení od smlouvy ze strany banky. Konečný zůstatek ke dni 28. 4. 2020 byl ve výši mínus 32 057,21 Kč, který byl převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu. 6. Dopisem ze dne 3. 6. 2021 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku, kterou žalovaného vyzval k zaplacení žalované částky ve lhůtě do 10. 6. 2021. 7. Podle § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2662 obč. zák. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 9. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora cit. ust. dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 28 557,21 Kč spolu s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení byla tvrzení žalobkyně prokázána listinnými důkazy, když bylo zjištěno, že žalobkyně zřídila a vedla pro žalovaného běžný účet, a následně byla uzavřena smlouva o nepovoleném debetu, tedy o možnosti přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku ve výši 30 000 Kč. Vzhledem k porušení smluvních povinností, kdy žalovaný nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, odstoupila žalobkyně dne 6. 4. 2020 od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, a oznámením o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 28. 4. 2020 žalovaného informovala, že ke dni 28. 4. 2020 byl účet zrušen, když ke zrušení došlo poté, co dne 24. 4. 2020 zanikla smlouva v důsledku odstoupení. Současně byl žalovaný vyrozuměn o konečném záporném zůstatku ve výši 32 057,21 Kč. Žalovaný byl k uhrazení závazků vyzván předžalobní upomínkou ze dne 3. 6. 2021, když ještě předtím v průběhu měsíců červenec a září 2021 uhradil žalovaný celkem částku 3 500 Kč, dále však na dlužnou částku žalobkyni nic nezaplatil. Protože žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smluvních ujednání, bylo mu uloženo, aby žalobkyni dlužnou částku ve výši 28 557,21 Kč zaplatil. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. 12. Ve smyslu ust. § 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb. bylo žalovanému uloženo, aby žalobkyni zaplatil i náklady spojené s uplatněním pohledávky, a to ve výši 1 200 Kč. V daném případě se jedná o vzájemný závazek podnikatelů a v takovém případě, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky podle shora citovaného vládního nařízení, částku 1 200 Kč. 13. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za tři úkony po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 1 143 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 2 595 Kč. Soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení nákladů řízení ve vyšší částce tak, jak bylo požadováno v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož výše nepřevyšuje částku 50 000 Kč (viz například rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 30. 5. 2019 č.j. 22 Co 156/2019 – 120, či rozhodnutí téhož soudu ze dne 30. 10. 2020 č.j. 23 Co 308/2020-61).