6 C 277/2021-34 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 7 750 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 19. 3. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnut právním předchůdcem žalobkyně úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 18 000 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 300 Kč. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila na pohledávku pouze 2 250 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 15. 1. 2021. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částku 17 250 Kč, když žalobkyně požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení. Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované dne 13. 5. 2021, žalovaná však na dlužnou částku již nic nezaplatila. 2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaná byly vyzvány, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemají námitek 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 4. Soud měl prokázáno smlouvou o zápůjčce uzavřenou dne 19. 3. 2019 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 000 Kč, tedy se zavázala zaplatit celkem částku 18 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč, s tím, že první splátka je splatná do sedmého kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Podle článku 5.1 smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, které žalovaná podepsala dne 19. 3. 2019 se žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně dohodli na tom, že v případě kdy žalovaná včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. 5. Listinou ze dne 19. 2. 2021 vyrozuměla společnost [právnická osoba] žalovanou, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byla pohledávka v částce 17 250 Kč postoupena žalující společnosti. 6. Dopisem ze dne 13. 5. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 18 705,45 Kč, a to ve lhůtě do 28. 5. 2021. 7. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně co do částky 7 500 Kč spolu s příslušenstvím jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které žalovaná obdržela úvěr ve výši 10 000 Kč, který se s poplatky zavázala zaplatit v pravidelných týdenních splátkách. Na tuto pohledávku žalovaná uhradila pouze 2 250 Kč. Ze strany žalované nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo žalovanou plněno více, než jak bylo tvrzeno stranou žalující. Žalovaná je proto povinna s přihlédnutím k uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek vrátit to, co obdržela a dosud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalované, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydala žalobkyni majetkový prospěch, který získala bez právního důvodu, tedy aby vydala bezdůvodné obohacení, které na úrok žalující strany získala. 9. Žalované tak bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatila částku 7 750 Kč. Protože splatnost poslední splátky byla ve smlouvě o spotřebitelském úvěru dohodnuta na 12. 5. 2020, bylo žalované v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z. a dále podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uloženo, aby žalobkyni zaplatila i zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 13. 5. 2020 do data postoupení, tedy do 15. 1. 2021 kapitalizován ve výši 533,89 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 16. 1. 2021 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 10. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za 3 úkony po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 13 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 400 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 1 489 Kč.