6 C 289/2021-41 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 19 715 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 7. 1. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně zápůjčka ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 27 320 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek po 1 518 Kč, poslední splátka byla dohodnuta ve výši 1 514 Kč s tím, že byla stanovena na 7. 7. 2020. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila na pohledávku celkem 1 085 Kč. 2. Dále uvedla, že dne 26. 9. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta právním předchůdcem žalobkyně zápůjčka ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 19 998 Kč, a to formou 24 měsíčních splátek po 834 Kč, poslední splátka byla dohodnuta ve výši 1 816 Kč s tím, že byla stanovena na 26. 9. 2020. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila na pohledávku celkem 4 200 Kč. 3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávek na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 6. 1. 2021. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částku 58 788,04 Kč, když žalobkyně požaduje po žalované pouze vrácení částek představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení. Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované dne 28. 6. 2021, žalovaná však na dlužnou částku již nic nezaplatila. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaná byly vyzvány, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemají námitek 5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 6. Soud měl prokázáno smlouvou o zápůjčce uzavřenou dne 7. 1. 2019 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s touto zápůjčkou zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 320 Kč, tedy se zavázala zaplatit celkem částku 27 320 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 518 Kč, když poslední splátka činí částku 1 514 Kč a byla stanovena na 7. 7. 2020. Podle článku 9 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které žalovaná podepsala dne 7. 1. 2019, se žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně dohodli na tom, že smlouva je uzavřena na dobu určitou. 7. Soud měl prokázáno smlouvou o zápůjčce uzavřenou dne 26. 9. 2018 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s touto zápůjčkou zaplatit souhrnný poplatek ve výši 9 998 Kč, tedy se zavázala zaplatit celkem částku 19 998 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách ve výši 834 Kč, když poslední splátka činí částku 816 Kč a byla stanovena na 26. 9. 2020. Podle článku 9 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které žalovaná podepsala dne 26. 9. 2018, se žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně dohodli na tom, že smlouva je uzavřena na dobu určitou. 8. Listinou ze dne 6. 1. 2021 vyrozuměla společnost [právnická osoba] žalovanou, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka v částkách 23 806 Kč a 34 982,04 Kč postoupena žalující společnosti. 9. Dopisem ze dne 28. 6. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 51 114,76 Kč, a to ve lhůtě do 13. 7. 2021. 10. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částek 13 915 Kč a 5 800 Kč spolu s příslušenstvím, jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru převzala dne 7. 1. 2019 v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 15 000 Kč a dne 26. 9. 2018 částku 10 000 Kč, kterou se zavázala uhradit v dohodnutých měsíčních splátkách. Na tyto pohledávky žalovaná uhradila pouze 1 085 Kč a 4 200 Kč. Ze strany žalované nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo žalovanou plněno více, než jak bylo tvrzeno stranou žalující. Žalovaná je proto povinna s přihlédnutím k uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek vrátit to, co obdržela a dosud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalované, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydala žalobkyni majetkový prospěch, který získala bez právního důvodu, tedy aby vydala bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získala. Žalované tak bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatila částku 13 915 Kč a 5 800 Kč. Protože splatnost poslední splátky byla ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 7. 1. 2019 dohodnuta na 7. 7. 2020 a ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 9. 2018 byla splatnost poslední splátky dohodnuta na 26. 9. 2020, bylo žalované v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z. a dále podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. uloženo, aby žalobkyni zaplatila i zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 8. 7. 2020 do data postoupení, tedy do 18. 12. 2020 kapitalizován ve výši 522,97 Kč a za dobu od 27. 9. 2020 do data postoupení, tedy do 18. 12. 2020 kapitalizován ve výši 110,32 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužných částek od 19. 12. 2020 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 12. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána odměna za 3 úkony po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 800 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 2 252 Kč.