7 C 225/2021-45 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalovaném 315 249,52 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (dále jen Banka) uzavřel s žalovaným dne 23.09.2016 Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček [číslo] (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 447 000 Kč za účelem konsolidace ve Smlouvě o úvěru specifikovaných dlužných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 7 361,22 Kč, a to počínaje dnem 18.10.2016, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 9,90 % p.a. a Nedílnou součástí Smlouvy pak je Sazebník poplatků, Produktové podmínky a Všeobecné obchodní podmínky Banky, přičemž žalovaný stvrdil svým podpisem, že tyto dokumenty převzal a seznámil se s nimi. Banka svůj závazek splnila a dne 23.09.2016 úvěr žalovanému poskytla, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, a to bezhotovostním převodem prostředků na účty konsolidovaných závazků. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Banka využila svého práva a v souladu s odst. 13 a 14 Produktových podmínek Banky, jež jsou nedílnou součástí Smlouvy o úvěru, prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 21.04.2020 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž ve smyslu Produktových podmínek porušil svoji splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný, splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 310 539,52 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 13 092,10 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 5 710 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28.01.2021 ve výši 21 516,27 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z částky 310 539,52 Kč od 29.01.2021 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 9,90 % p.a. z částky 310 539,52 Kč od 29.01.2021 do zaplacení. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného Banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti klienta o Konsolidaci úvěrů, byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR, vůči Bance měl žalovaný do době podání Žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 8 399,95 Kč, jiné závazky žalovaný neměl. Žalovaný svůj celkový dluh ve výši 316 249,52 Kč přes upomínání neuhradil. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.1.2021. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 25.8.2021 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobce a žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Smlouvou o úvěru [číslo] Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Základními produktovými podmínkami spotřebitelského splátkového úvěru a Sazebníkem Banky, měl soud za prokázané, že Banka a žalovaný dne 23.9.2016 uzavřeli smlouvu o úvěru ve výši 447 000 Kč se splatností v 96 měsíčních anuitních splátkách po 6 759,22 Kč a úhradou pojištění ve výši 602 Kč, tj. celkovou měsíční splátkou ve výši 7 361,22 Kč, se splatností vždy k 18. dni v měsíci, počínaje dnem 18.10.2016. Peněžní prostředky byly čerpány na úhradu dluhů sjednaných mezi žalovaným a Bankou evidovaných na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] ve výši 285 793,32 Kč a na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] ve výši 118 595,72 Kč, zbývající část jistiny ve výši 42 610,96 Kč neúčelově ve prospěch běžného účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu společně s dohodnutými úroky s úrokovou sazbou ve výši 9,90 % p.a. K čerpání úvěru v souladu se Smlouvou o úvěru došlo dne 23.9.2016, žalovaný úvěr řádně nesplácel, jak bylo prokázáno výpisem z úvěrového účtu. Banka proto využila svého oprávnění a přistoupila k okamžitému zesplatnění úvěru dle čl. 13 a 14 Základních produktových podmínek ke dni 21.4.2020, jak měl soud prokázáno dopisem ze dne 23.4.2020. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobce předložil přehled interní a externí angažovanosti žalovaného, Žádost o úvěr, Konsolidaci půjček, ve které žalovaný uvedl, že žije v rodinném vztahu druh/družka, jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 21 211 Kč, celkový příjem domácnosti činí 36 000 Kč, ze mzdy nemá žádné srážky, bydlí u rodičů, má jednu vyživovací povinnost, u Banky má dva úvěry [číslo] [číslo] s měsíčními splátkami 6 085,72 Kč a 1 751,81 Kč. Výše mzdy žalovaného byla potvrzena výpisy z účtu žalovaného spolu s čestným prohlášením. Jiné závazky než u Banky žalovaný neměl, Banka dále porovnala příjem a výdaje žalovaného na základě dat z ČSÚ, získala částku disponibilních zdrojů žalovaného, proto vyhověla žádosti žalovaného a konsolidovala jeho dva interní závazky s úhrnem splátek 7 837,53 Kč úvěrem ve výši 447 000 Kč se splátkou 6 759,22 Kč. Banka, jakožto původní věřitel pohledávky, jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne 21.1.2021 smlouvu o postoupení pohledávek, jak bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.1.2020 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, jak měl soud prokázáno dopisem ze dne 2.2.2021. Žalovaný byl o zaplacení dluhu prostřednictvím právního zástupce žalobce upomínán, jak bylo prokázáno dopisem 23.2.2021 spolu s podacím archem. <i>5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>8. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 316 249,52 Kč s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaný obdržel úvěr (konsolidaci úvěru) ve výši 447 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr s úrokem a poplatky zavázal zaplatit v 96 pravidelných měsíčních anuitních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil. Posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr bylo provedeno v souladu s ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, když žalovaný měl stálý příjem ve výši 21 211 Kč ze zaměstnání, jiné, než konsolidované úvěry, nesplácel, právní předchůdce žalobce byl s finanční morálkou žalovaného obeznámen, když tento u něj měl veden běžný účet. Právní předchůdce žalobce v souladu se smlouvou přistoupil k zesplatnění úvěru pro nehrazení splátek žalovaným, a to ke dni 21.4