7 C 259/2020-32 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se domáhal proti žalované žalobou doručenou dne 11.8.2020 zaplacení částky 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 30.5.2015 do zaplacení. Tvrdil, že dne 27.4.2015 žalovaná uzavřela s jeho právní předchůdkyní, [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., smlouvu o zápůjčce, na základě které jí tato společnost ještě téhož dne půjčila částku 1 500 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Odesláním žádosti o půjčku, žalovaná potvrdila, že se seznámila se smluvními podmínkami, jejich přílohami a s informacemi v nich uvedenými, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V žádosti žalovaná uvedla údaje o svém rodném čísle, čísle dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku společně s poplatkem za její zpracování do 29.5.2015. Tuto povinnost však nesplnila ani přes upomínání dluh nevrátila. Žalobce nabyl pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 13.11.2019 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobce a žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Smlouvou o úvěru, prohlášením klienta, potvrzením o provedené platbě a smluvními podmínkami bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobce [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. poskytla dne 27.4.2014 žalované úvěr ve výši 1 500 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku ve lhůtě do 29.5.2015. Aktivní legitimace žalobce vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2018 a zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 3 886,09 Kč. Žalované byla zaslána i předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 5.6.2020 spolu s podacím archem. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala skutečnosti, které by vyvracely tvrzení a důkazy žalobce v souvislosti se shora uvedenou úvěrovou smlouvou. <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>7. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je, co do úhrady částky 1 500 Kč s úrokem z prodlení z částky jistiny ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení, důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou, došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu citovaného ustanovení § 2395 o.z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 1 500 Kč se splatností do 29.5.2015. Povinností žalované pak bylo ve sjednané lhůtě zapůjčené finanční prostředky vrátit. Žalovaná neprokázala, že by dluh uhradila, dostala se tak do prodlení. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku dlužné jistiny ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, je v souladu s ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vl. č. 351/2013 Sb. povinna uhradit i úroky z prodlení. 10. Žalovaná je povinna žalobci nahradit náklady řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl plný úspěch ve věci. Jedná se o náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dva a půl úkonu právní pomoci po 200 Kč za převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchou předžalobní výzvu, a to dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění, 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad ve výši 168 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.