9 C 136/2021-56 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem podaným dne 5. 1. 2021 domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 339 127,38 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 26. 10. 2017 smlouvu o úvěru - konsolidace půjček [číslo] na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 370 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách 4 667 Kč, měsíční splátka pojištění byla sjednána ve výši 416 Kč. Splatnost jednotlivých splátek byla ujednána vždy k 25. dni v měsíci s uvedením konkrétního data splatnosti první a poslední splátky. Úroková sazba byla dohodnuta 8,90 % ročně a RPSN ve výši 9,39 %. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, a to na základě informací získaných od žalované při osobním pohovoru a nadále ověřené v databázích a porovnala získané informace o příjmové a výdajové stránce žalované s historickými daty Českého statistického úřadu. Žalovaná byla v zaměstnaneckém poměru, její příjem činil 11 710 Kč a celkový příjem domácnosti byl ve výši 30 000 Kč. Žalovaná měla vůči žalobkyni v době podání žádosti závazky s měsíční splátkou 250 Kč a z externích zdrojů byl zjištěn její závazek ve výši 90 Kč, po provedeném individuálním hodnocení bylo žádosti žalované o úvěr vyhověno tzv. konsolidací půjček ve výši 370 000 Kč s měsíční splátkou 4 667 Kč. Část poskytnutého úvěru tak byla použita na úhradu stávajících závazků úvěrované a zbývající část byla načerpána převodem na bankovní účet žalované. Ze strany žalované docházelo k porušování smluvních ujednání, bylo jí tak zasláno oznámení o prohlášení úvěru za splatný ke dni 8. 6. 2020 a současně byla vyzvána k úhradě již splatné částky. Žalovaná částka se skládá z načerpané dosud neuhrazené jistiny úvěru ve výši 312 779,79 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku ke dni zesplatnění ve výši 10 306,19 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni 10. 12. 2020 ve výši 14 033,46 Kč, úroku z prodlení počítaného z částky dlužného obchodního úroku a kapitalizovaného ke dni 10. 12. 2020 ve výši 608,52 Kč, tj. do dne zesplatnění dle článku 43 Všeobecných obchodních podmínek a následně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně. Dále je tvořena částkou 1 399,42 Kč sestávající z poplatků dle Sazebníku poplatků. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žaloba žalované doručena do vlastních rukou dne 10. 9. 2021 a byla zároveň vyzvána k vyjádření se jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu. K tomuto se žalovaná nevyjádřila a soud tak měl po daném poučení za to, že s navrhovaným postupem, tj. rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně uvedla svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání již v žalobním návrhu. Soud tak rozhodl na základě předložených listinných důkazů dle § 115a o.s.ř. 3. Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček uzavřenou dne 26. 10. 2017 měl soud prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 370 000 Kč s možností čerpání téhož dne. Měsíční anuitní splátka byla sjednána ve výši 4 667 Kč a pojištění 416 Kč, celkem tak měsíční splátky ve výši 5 083 Kč s tím, že splatnost je ke dni 25. dne v měsíci počínaje dnem 25. 11. 2017. Roční úroková sazba byla dohodnuta 8,90 % ročně. Účel úvěru byl dohodnut tak, že prostředky ve výši 245 263,90 Kč budou odeslány ve prospěch úvěrového účtu č. [bankovní účet], kdy se účastníci dohodli na ukončení tohoto závazku ke dni připsání těchto prostředků na úvěrový účet. Zbývající část poskytnuté jistiny úvěru bude převedena ve prospěch běžného účtu žalované č. [bankovní účet]. 4. Dopisem ze dne 10. 6. 2020 žalobkyně upozornila žalovanou na opakované porušení smluvních podmínek a prohlásila tak úvěr vedený pod č. [bankovní účet] za splatný ke dni 8. 6. 2020 s tím, že dlužná částka k uvedenému dni činí 324 788,76 Kč a má být uhrazena do 24. 6. 2020. Sestává z nesplacené jistiny, smluvního úroku, úroku z prodlení, poplatků a nákladů na upomínání. 5. Předžalobní výzvou ze dne 26. 12. 2020 byla žalovaná právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 15 dnů a upozorněna na možnost soudního vymáhání a náklady s tím spojené. 6. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu o úvěru, soud se nejprve musel zabývat otázkou, zda žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele dle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy, zda a jakými prostředky úvěruschopnost žalované prověřila. Za tím účelem vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a předložení důkazů. Žalobkyně uvedla, že při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých klientkou v žádosti o úvěr, z její příjmové i výdajové stránky, S poskytnutými informacemi se však nespokojila a tyto si ověřila potvrzením o zaměstnání, výší příjmu a výpisy z účtu, když se jednalo o konsolidaci půjček a tyto doklady i předložila. 10. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Žalobkyně po doplnění svých tvrzení prokázala, že dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované před poskytnutím konsolidačního úvěru a nastavila výši splátek vzhledem k příjmu žalované i příjmu domácnosti, smlouvu o úvěru tak soud považuje za platně uzavřenou. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 370 000 Kč, který čerpala a zavázala se tento splácet ve splátkách 4 667 Kč měsíčně. Uvedeným úvěrem byl konsolidován předchozí úvěr tak, že částka 245 263,90 Kč byla odeslána na splacení dřívějšího úvěru a zbývající část převedena ve prospěch běžného účtu žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná své povinnosti řádně neplnila, splácela v různě vysokých splátkách, neodpovídajících uzavřené smlouvě. Vzhledem k řádnému nesplácení byl úvěr zesplatněn ke dni 8. 6. 2020 a zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, na což nereagovala. V řízení také žalovaná neprokázala, ani netvrdila, že by dluh nevznikl, že by úvěr zcela či z větší části uhradila, na zaslanou žalobu nereagovala a zůstala tak v řízení zcela pasivní. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobnímu návrhu vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 312 779,79 Kč i spolu se smluvním úrokem, který již byl kapitalizován částkou 10 306,19 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 14 033,46 Kč počítaným od data zesplatnění úvěru do 10. 12. 2020, dále částkou 608,52 Kč jako kapitalizovaným úrokem z prodlení z dlužného smluvního úroku ke dni 10. 12. 2020 a poplatků ve výši 1 399,42 Kč. Dosud nevypočtený úrok z prodlení ve výši 8,25 % byl přiznán z částky 312 779,79 Kč a částky 10 306,19 Kč ode dne 11. 12. 2020 do zaplacení, jedná se o zákonný úrok z prodlení dle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 11. Nárok na náhradu nákladů řízení soud posoudil dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 13 566 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 9 660 Kč (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 paušálními náhradami po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 6 274,80 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 49 720,80 Kč. Soud nezjistil a žalovaný netvrdil žádné mimořádné okolnosti, pro které by neměla být náhrada nákladů řízení výjimečně žalobkyni přiznána. 12. Lhůty splatnosti byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. delší než zákonné třídenní vzhledem k výši částky i návrhu žalobkyně.