9 C 244/2021-46 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne 27. 7. 2021 proti žalované domáhal zaplacení částky 27 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela dne 27. 6. 2017 s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] jíž se zavázala poskytnout žalované bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 27 000 Kč s pevně stanovenou úrokovou sazbou. Před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované řádně prověřil a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr spolu s náklady v celkové částce 45 630 Kč v 13 splátkách, když poslední měla být uhrazena 27. 7. 2018. Žalovaná svůj závazek nesplnila, na pohledávku nebylo ničeno uhrazeno. Žalobce požaduje uhradit částku pouze jistinu ve výši 27 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 28. 7. 2018 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 25,85 % ročně z dlužné jistiny od 27. 6. 2016 do zaplacení. Ostatní příslušenství dluhu žalobce po žalované nepožaduje. Předmětnou pohledávku žalobce nabyl postoupením na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 od společnosti [právnická osoba], která ji nabyla na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2019, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalované zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě i k navrhovanému postupu a doručeno bylo do vlastních rukou dne 3. 11. 2021. Žalovaná se k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ani žádné námitky nevznesla. 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) bez nařízení ústního jednání na základě listinných důkazů ve spise založených. Oba účastníci se k navrhovanému postupu nevyjádřili, ač byli poučeni, že nevyjádří-li se, bude soud předpokládat, že s navrhovaným postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobci byla uvedená výzva doručena 7. 10. 2021. 4. Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, smlouvou o úvěru ze dne 27. 6. 2017 a informacemi pro spotřebitele bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] na dobu určitou, tj. do splatnosti poslední 13. měsíční splátky. Dle smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 27 000 Kč, který převzala v hotovosti, což potvrdila svým podpisem a zavázala se splatit úvěr spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Úroky byly sjednány ve výši 28 % ročně z poskytnuté jistiny, za období, na které byl úvěr poskytnut, v přepočtu činí při 13 měsíčních splátkách 25,85 % ročně. Dále bylo dohodnuto, že dlužník uhradí poplatek ve výši 5 940 Kč a za hotovostní výběr splátek částku 5 130 Kč s tím, že celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 18 630 Kč. Měsíční splátky měly činit 3 510 Kč. 5. Oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě dlužné částky bylo žalované zasláno dne 6. 2. 2020. Předžalobní výzva k zaplacení dlužné byla právním zástupcem žalobce žalované zaslána 26. 2. 2020, kde byla vyzvána k úhradě dlužné částky a nákladů řízení na sdělený bankovní účet. 6. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 spolu se seznamem postoupených pohledávek. 7. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Po zhodnocení listinných důkazů ve spise založených soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný. Bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce si před poskytnutím úvěru vyžádal potřebné údaje a podklady pro posouzení úvěruschopnosti žalované, které si ověřil, zjistil jak příjmy, tak i výdaje žalované, provedl bodový scoring, z něhož zjistil, že žalované může být poskytnuta požadovaná částka úvěru s maximální měsíční splátkou 5 970 Kč, následně došlo k dohodě o splátkách ve výši 3 510 Kč, tedy nižší, než mohla být částka maximální. Žalovaná však poskytnutou částku nesplácela a nesplatila ani na základě výzev žalobce, smlouva byla ukončena, neboť byla uzavřena na dobu určitou. Vzhledem k tomu, že ze strany žalované nebyla uhrazena dle sdělení žalobce žádná částka, z poskytnutého úvěru ve výši 27 000 Kč, soud žalobnímu návrhu v této částce vyhověl a zavázal žalovanou uhradit dlužnou částku 27 000 Kč, kdy žalovaná neprokázala, že by tuto částku či její část uhradila a žalobce v tomto směru předložil důkazy na podporu svých tvrzení. Pokud jde o další částky ve smlouvě uvedené, jako celkové náklady spotřebitelského úvěru, žalobce již v žalobě uvedl, že tyto nepožaduje a domáhá se pouze dlužné jistiny dluhu, zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a smluvního úroku z dlužné jistiny. Soud tak kromě uvedené jistiny přiznal žalobci i zákonný úrok z prodlení, který činil 9 % ročně a který je žalovaná povinna uhradit od 28. 7. 2018 do zaplacení. Pokud jde o požadovaný smluvní úrok ve výši 25,85 % ročně z částky 27 000 Kč, tento byl přiznán od 28. 6. 2017, ale pouze do 27. 7. 2018, a to vzhledem k uzavřené smlouvě, z níž vyplývá, že úrok byl dohodnut na období, na které byl úvěr poskytnut. Tento byl poskytnut na dobu 1 roku, tj. na dobu určitou tak, jak se ve smlouvě uvádí, a to do splatnosti poslední 13. splátky. Tímto datem bylo 27. 7. 2018 a proto byl smluvní úrok přiznán pouze do tohoto data a ode dne následujícího, tj. od 28. 8. 2018 do zaplacení, musel být zamítnut, neboť takovéto ujednání ze smlouvy nevyplývalo. 12. Pokud žalobce zaslal soudu ke sp. zn. 9 C 244/2021 přípis označený jako doplnění žaloby ve věci účastníků týkající se částky 44 630 Kč, nutno uvést, že žádný takovýto návrh o uvedenou částku u soudu nebyl podán, nebylo rovněž uvedeno, že by se mělo jednat o jakékoliv rozšíření žalobního návrhu, o toto nebylo ani žádáno a nic takového ze spisu nevyplývá. Soud proto nemohl o této částce rozhodnout, sám žalobce o takovéto rozhodnutí ani nežádal, žádný upravený petit v tomto směru nebyl žalobcem ani navržen. Navíc žalobce i sám v žalobním návrhu uváděl, že další částky po žalované uhradit nepožaduje. 13. Žalovaná neuplatňovala a soud v průběhu řízení rovněž nezjistil žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by ve smyslu § 150 o. s. ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, že žalobci jako účastníku, který měl ve věci plný úspěch a který žalovanou nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení vyzval k plnění dluhu, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované. Náklady řízení žalobce s ohledem na to, že se jedná o opakovaný návrh ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč, představuje pouze odměnu advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 3 x 100 Kč paušální náhrada dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), DPH ve výši 220,50 Kč a soudní poplatek 1 350 Kč Celkem tak náhrada přiznaných nákladů řízení činí 2 620,50 Kč a je splatná k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 14. Lhůta k plnění byla stanovena delší než zákonná třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. vzhledem k výši dlužné částky i návrhu žalobce.