9 C 254/2021-32 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 9 112 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 3. 2021 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že účastníci mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne 16. 11. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] v níž si ujednali, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a žalobkyni zaplatí poplatek za čerpání úvěru a úrok. Žalobkyně tak na základě smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč, a to bankovním převodem na. č. účtu [bankovní účet] Součástí smlouvy bylo i ujednání o výši poplatku za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy částka 1 000 Kč, a dále úrok z úvěru ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, byl žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 20 % měsíčně za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků úrok ve výši pevné úrokové sazby 8 % místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se stává ke konci každého kalendářního měsíce součástí jistiny dluhu žalovaného, jejich součet dle výpisu činí 2 749 Kč. Žalobkyně se zároveň domáhala zaplacení částky ve výši 363 Kč jako náhrady vynaložených nákladů z důvodu prodlení žalovaného. Na dluh ze strany žalovaného nebylo uhrazeno ničeho, ani na základě předžalobní výzvy. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě i k navrhovanému postupu žalovanému na adresu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel a doručeno bylo do vlastních rukou dne 16. 11. 2021. Žalovaný se k žalobě ve stanovené lhůtě ani do současné doby nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) bez nařízení ústního jednání. Žalobce vyjádřil svůj souhlas s takovýmto postupem již v žalobním návrhu a žalovaný se k navrhovanému postupu nevyjádřil, ač byl poučen, že nevyjádří-li se, bude soud předpokládat, že s navrhovaným postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Ze smlouvy [číslo] ze dne 16. 11. 2020 bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se úvěrující zavázal na požádání klienta poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu 5 000 Kč, který představoval maximální povolenou částku čerpání, a to opakovaně po celou dobu účinnosti smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky, poplatky a úroky dohodnuté ve smlouvě. Dle čl. 5 smlouvy je klient povinen za každé čerpání úvěru uhradit poplatek ve výši 20 % z čerpané listiny úvěru s tím, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. Úrok byl dohodnut 20 % měsíčně a v případě, že se stane splatným celý dluh tak činí úroková sazby 8 % ročně a úrok se stává součástí jistiny. Dohodnuta byla i případná výše nákladů, která by vznikla z důvodů prodlení klienta, a to 200 Kč za každý měsíc prodlení. 5. Předžalobní výzvou ze dne 6. 5. 2021 byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky spolu s náklady řízení do 10. 6. 2021. 6. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl. Žalovaný zůstal v řízení pasivní a netvrdil ani neprokázal, že by uvedený dluh nevznikl, že by byl v jiné výši, či již byl uhrazen. Žalobkyně předloženými listinami, zejména smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] výpisy z účtu a předžalobní výzvou ze dne 6. 5. 2021, prokázala svá tvrzení o vzniku a výši dluhu žalovaného. Soud v dané věci rozhodl dle ustanovení § 2395 o.z., když mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, žalobkyně svou smluvní povinnost splnila a žalovanému sjednaný úvěr ve výši 5 000 Kč poskytla. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, došlo proto k jeho zesplatnění a žalobkyně se po právu domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 5 000 Kč, poplatku ve výši 20 % z čerpané jistiny, což činí 1 000 Kč, úroku 2 749 Kč, vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 363 Kč. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 112 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení dle § 1970 o.z. z dlužné částky, když se žalovaný od 1. 3. 2021 ocitl v prodlení. Výše úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném ke dni vzniku prodlení a činila 8,25 % ročně. 10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. Tato byla představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 168 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 1 368 Kč. Soud vycházel z toho, že v daném případě se jedná o návrh, který je podáván žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a byl podán na ustáleném vzoru. Soud tak o náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 14 b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soud rovněž nezjistil žádné mimořádné důvody, pro které by žalobkyni náhradu nákladů řízení zcela či zčásti nepřiznal. 11. Lhůty k úhradě byly stanoveny delší než zákonné třídenní, a to lhůty 15 dnů i vzhledem k návrhu žalobkyně.