9 C 264/2021-32 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne 29. 6. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 45 800 Kč s úroky z prodlení. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel dne 28. 3. 2018 s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě půjčil žalovanému částku 50 000 Kč. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit i částku 47 989 Kč, která představovala kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 16 479 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 18 315 Kč a náklady za komfortní splácení ve výši 13 195 Kč. Celkovou částku 97 989 Kč se zavázal splatit v 24 měsíčních splátkách po 4 083 Kč, poslední splátka měla být zaplacena 28. 3. 2020. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými splátkami a právní zástupce měl právo požadovat po žalovaném uhrazení celé částky i spolu s úroky z prodlení. Žalovaný uhradil pouze částku 4 200 Kč, dlužná částka tak činila 116 879 Kč. Právní předchůdce žalobce převedl dne 18. 12. 2020 pohledávku na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni 5. 1. 2021, o čemž byl žalovaný informován. Následně již žalovaným na dluh nebylo hrazeno ničeho. Žalobce uvedl, že po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to kapitalizovaným za období od 29. 3. 2020 do 18. 12. 2020 částkou 3 371,39 Kč a od 19. 12. 2020 do zaplacení zákonnou sazbou 10 % ročně. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření, jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu, a to na adresu evidovaného trvalého pobytu. Doručeno bylo postupem dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobce vyjádřil svůj souhlas s takovýmto postupem již v žalobním návrhu a žalovaný byl usnesením soudu ze dne 6. 10. 2021 vyzván ke sdělení svého stanoviska. Ve stanovené lhůtě ani do současné doby se však nevyjádřil, soud proto předpokládal, že po daném poučení s navrhovaným postupem souhlasí. 4. Ze smlouvy o zápůjčce označené jako zelená v hotovosti ze dne 28. 3. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si půjčil částku 50 000 Kč a zavázal se tuto splatit spolu s poplatkem ve výši 47 989 Kč formou měsíčních splátek po 4 083 Kč po dobu 24 měsíců. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 bylo zjištěno, že uvedeného dne bylo žalovanému sděleno, že předmětná pohledávka byla postoupena žalobci a zároveň byl vyzýván k zaplacení dlužné částky ve výši 116 879 Kč bez příslušenství. Rovněž předžalobní výzvou ze dne 21. 4. 2021 byl žalovaný vyzýván žalobcem k zaplacení dlužné částky nejpozději do 6. 5. 2021. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 6. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. je žalovaný povinen vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil, tedy majetkových prospěch získaný bez právního důvodu. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k sjednání smlouvy o zápůjčce, na jejímž základě žalovaný obdržel částku ve výši 50 000 Kč, kterou se zavázal splácet a splatit spolu s dohodnutými poplatky a úroky ve výši 47 989 Kč do 28. 3. 2020. Uhradil však pouze částku 4 200 Kč, z poskytnuté zápůjčky tak zbývalo uhradit částku 45 800 Kč. Žalobce, zřejmě si vědom neplatnosti sjednané smlouvy, požadoval po žalovaném pouze bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu částky, kterou žalovanému zapůjčil – 50 000 Kč a částky, která mu byla vrácena - 4 200 Kč. Tomuto návrhu bylo soudem vyhověno, neboť žalovaný neuhradil jistinu, kterou si od právního předchůdce žalobce zapůjčil, získal tak majetkový prospěch, který je povinen vrátit. Rovněž je povinen uhradit žalobci i úroky z prodlení z částky 45 800 Kč od 29. 3. 2020 ve výši 10 % z dlužné částky. Za období od 29. 3. 2020 do 18. 12. 2020 byly úroky již kapitalizovány (vypočteny) částkou 3 371,39 Kč a ode dne následujícího činí 10 % z částky 45 800 Kč až do její úhrady, i v této části bylo žalobě vyhověno. Žalobce je ve věci rovněž aktivně legitimován, když mu byla pohledávka postoupena a žalovaný byl o postoupení informován. 9. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení, která je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 832 Kč, paušální náhradě ve výši 1 500 Kč, tj. 3 x 500 Kč (návrh ve věci samé, právní zastoupení a výzva k plnění), 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 1 a 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dále 21% DPH ve výši 378 Kč (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) Celkem se tak jedná o částku 4 010Kč, která byla přiznána, neboť šlo o náklady žalobcem účelně vynaložené. Soud nezjistil a žalovaný netvrdil žádné okolnosti mimořádného zřetele hodné, pro které by náhrada nákladů řízení neměla být žalobci přiznána. 10. S ohledem na skutečnost, že tato lhůta byla požadována v žalobním návrhu a s ohledem na výši žalované částky soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů.