10 C 155/2022-27 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 4. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 433 796,15 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 699,81 Kč od 16. 7. 2019 do 24. 1. 2022, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 488,52 Kč od 16. 7. 2019 do 24. 1. 2022 a smluvním úrokem z prodlení ve výši 30 % p.a. z částky 400 715,55 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 16. 7. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 500 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 7 042,95 Kč, a to počínaje dnem 25. 8. 2019, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 7,90 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy je Sazebník poplatků žalobkyně. Žalobkyně svůj závazek splnila a dne 16. 7. 2019 úvěr žalované poskytla, a to bezhotovostním převodem prostředků na účet žalované. Žalovaná v rámci smluvního vztahu vystupovala jako podnikatel, a tudíž žalobkyně neměla v takovém případě povinnost s odbornou péčí zkoumat úvěruschopnost žalované dle příslušných předpisů o ochraně spotřebitele. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 24. 1. 2022 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž ve smyslu Produktových podmínek porušila svoji splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnila a dlužný, splatný úvěr nezaplatila. Žalovaná dluží žalobkyni na jistině částku 393 015,74 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši na jistině částku 7 699,81 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 600 Kč, smluvní pokutu ve výši 40 180,41 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 27. 1. 2022 ve výši 488,52 Kč a úrok z prodlení ve výši 30 % p.a. z částky 400 715,55 Kč od 28. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaná svoji povinnost nesplnila a svůj dluh nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ani neprokázala, že by dlužnou částku žalobci uhradila. Soud usnesením vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez jednání souhlasí. Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, přestože žalované bylo usnesení se žalobou doručeno na adresu sídla podnikání žalované dne 17. 10. 2022 v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). S rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila žalobkyně již v žalobě. Soud proto v souladu s § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených důkazů. 3. Smlouvou o úvěru [anonymizována dvě slova] reg. [číslo] ze dne 16. 7. 2019 uzavřenou mezi žalovanou jako klientem a žalobkyní jako bankou bylo zjištěno, že na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalované jako podnikatelce úvěr ve výši 500 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit v měsíčních splátkách po 7 042,95 Kč, splatných vždy k 25. dni v měsíci, první splátka byla splatná ke dni 25. 8. 2019 a poslední splátka ke dni 25. 7. 2027, roční pevná úroková sazba byla sjednána ve výši 7,90 %. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a Sazebník. 4. Dopisem ze dne 10. 1. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k doplacení částek po splatnosti ve výši 17 205,29 Kč nejpozději do 21. 1. 2022 s upozorněním, že pokud dlužná částka nebude uhrazena, stane se úvěr ([číslo] ze dne 16. 7. 2019) splatný dnem 24. 1. 2022 5. Dopisem ze dne 26. 1. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16. 7. 2019 svoji pohledávku ke dni 24. 1. 2022 zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 441 984,48 Kč nejpozději do 9. 2. 2022. 6. Předžalobní výzvou ze dne 1. 2. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky (celkový dluh ve výši 443 631,26 Kč s příslušenstvím). 7. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovaná čerpala dne 16. 7. 2019 od žalobkyně úvěr ve výši 500 000 Kč a k 24. 1. 2022 činila dlužná částka z úvěru na jistině po splatnosti částku 393 015,74 Kč, smluvní úrok 7 699,81 Kč, úrok z prodlení z jistiny 296,22 Kč, úrok z prodlení z úroku 192,30 Kč a splatné poplatky 40 780,41 Kč. Celkový dluh po splatnosti činil 441 984,48 Kč. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí, když žalovaná v řízení zůstala pasivní a netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyní tvrzený dluh nevznikl, byl v jiné výši, nebo již zanikl, naopak žalobkyně předloženými listinami (smlouva o úvěru [číslo] ze dne 16. 7. 2019; výzva k úhradě dlužné částky a zesplatnění, výpisy z účtu, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník) prokázala svá tvrzení o důvodu vzniku a výši dluhu žalované. Žalovaný nárok soud po právní stránce posoudil dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, neboť mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, žalobkyně svou smluvní povinnost splnila a žalované sjednaný úvěr ve výši 500 000 Kč poskytla, žalovaná však úvěr řádně nesplácela a žalobkyně se nyní po právu domáhala zaplacení zbývající dlužné částky. Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 433 796,15 Kč s úrokem z úvěru a smluvním úrokem z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. Soud tedy přiznal žalobkyni, která měla v řízení plný úspěch, proti žalované právo na náhradu nákladů, představovaných zaplaceným soudním poplatkem ve výši 17 352 Kč, odměnou advokáta 3 x 10 060 Kč určenou dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby, dále pak paušální náhradou hotových výdajů advokáta 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z odměny a náhrad. Náklady řízení v celkové výši 54 958,80 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř). 13. Lhůtu splatnosti obou výroků rozsudku soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.