10 C 32/2022-24 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se domáhal žalobou doručenou soudu dne 28. 1. 2022 po žalované zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná cestovala dne 3. 12. 2020 veřejným dopravním prostředkem, jehož provozovatelem je [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], který žalobci předmětnou pohledávku postoupil. Žalovaná se na výzvu orgánu přepravní kontroly nevykázala platnou jízdenkou, na místě nezaplatila dlužné jízdné ani přirážku. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani na základě písemné výzvy. 2 Při posuzování otázky pravomoci a příslušnosti postupoval soud podle Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Zejména pak s ohledem na článek 7 bod 1 písm. a/ tohoto nařízení dovodil, že k rozhodnutí o uplatněném nároku vyplývajícího ze smluvního vztahu ze smlouvy o přepravě osob, kdy žalovaná, která je občankou Rumunska, cestovala městskou hromadnou dopravou v [obec] bez jízdního dokladu, je dána pravomoc českých soudů a příslušnost Okresního soudu v Pardubicích. 3 Usnesením č.j. 10 C 32/2022-15 ze dne 8. 3. 2022 byl žalované dle ust. § 29 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) ustanoven opatrovník, neboť se v průběhu řízení nepodařilo žalované doručit písemnosti na žádnou ze známých adres v České republice a v Rumunsku. Opatrovník nárok uplatněný žalobou neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Dále uvedl, že s ohledem na neznámý pobyt žalované je nucen vycházet toliko z obsahu spisu, přičemž z listin ve spise obsažených se nárok žalobce jeví jako důvodný, resp. ze zápisu o provedené kontrole lze dovodit, že žalovaná pravděpodobně skutečně nastoupila přepravu bez platného jízdního dokladu, požadovaná částka pak odpovídá tarifu jízdného a příslušné přirážce, ze spisu pak vyplývá i postoupení pohledávky, přičemž pohledávka samotná není promlčena. 4 Usnesením soud vyzval opatrovníka žalované, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na skutečnost, že žalobce i opatrovník žalované s tímto postupem souhlasili, rozhodl soud bez nařízení jednání v souladu s ust. § 115a o. s. ř. na základě předložených listinných důkazů. 5 Předloženými listinami, a to zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 3. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalovaná cestovala dne 3. 12. 2020 na lince č. 13 městské hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], bez platné jízdenky; dlužné jízdné ani přirážku žalovaná na místě neuhradila. Žalobce oznámil žalované postoupení předmětné pohledávky a současně ji vyzval k úhradě dluhu. Postoupení mimo jiné vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 5. 2021. Žalobce tedy v řízení prokázal, že v souladu s § 1895 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nabyl předmětnou pohledávku za žalovanou, vzniklou v souvislosti se shora citovanými přepravní kontrolami. 6 Žalobce rovněž prokázal smluvními přepravními podmínkami [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], že v době porušení přepravních podmínek žalovanou byla výše přirážky stanovena částkou 1 500 Kč, jízdné činilo 16 Kč. 7 Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8 Dle zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění platném ke dni skutku, § 18a) odst. 2 písm. c), je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Dle odst. 3 téhož ustanovení zákona, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč (Obdobně též § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění platném ke dni skutku a odst. 6 téhož ustanovení zákona). 9 Soud po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a dle shora citovaných zákonných ustanovení žalované uložil povinnost zaplatit žalobci přirážku 1 500 Kč a jízdné 16 Kč včetně požadovaných úroků z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť bylo prokázáno, že žalovaná cestovala dne 3. 12. 2020 dopravním prostředkem předchůdce žalobce bez platného jízdního dokladu a jízdné ani přirážku neuhradila. 10 O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. a zavázal žalovanou k povinnosti nahradit procesně úspěšnému žalobci náklady řízení. Soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů představovaných zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) § vyhl. č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění, za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu k plnění, náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění, 21% daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Náhradu nákladů řízení celkem ve výši 1 489 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.). 11 Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.