11 C 271/2021-35 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částek 8.700 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 13.5.2019 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3.000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a hotovostní inkaso ve výši 6.000 Kč. Celkovou částku jistiny a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 6.7.2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 6.7.2020. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila 6.300 Kč. Ke dni 15.1.2021 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 24.700 Kč. Žalobkyně však požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení, jež činí dlužnou jistinu ve výši 8.700 Kč (rozdíl mezi poskytnutou jistinou a zaplacenou částkou), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 384,79 Kč (od 7.7.2020 do 15.1.2021) a zákonný úrok z prodlení od 16.1.2021 do zaplacení. Z dobu od postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 15.1.2021. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s takovým postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Žalovaná byla vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek. 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 13.5.2019, Kartou zákazníka, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 13.5.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 15.000 Kč, který žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 60 pravidelných týdenních (sedmidenních) splátkách po 450 Kč, první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření Smlouvy, tedy celkem částku 27.000 Kč, která je tvořena úvěrem v částce 15.000 Kč, a souhrnným poplatkem ve výši 12.000 Kč, který sestává z poplatku za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč, úroku ve výši 3.000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč. Žalovaná v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácela. Z karty zákazníka k této smlouvě plyne, že žalovaná uvedla, že žije s manželem a 2 nezaopatřenými dětmi, žije v nájmu, je na mateřské dovolené, celkové příjmy v domácnosti činí 40.750 Kč a výdaje na bydlení činí 16.000 Kč, ostatní výdaje 12.000 Kč, splátky 1.800 Kč. V části„ dokumenty k ověření“ jsou uvedeny nájemní smlouva a doklad o přiznání mateřského příspěvku. 6. Listinou ze dne 19.2.2021 vyrozuměla společnost [právnická osoba] žalovanou, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 byla pohledávka ve výši 24.700 Kč z předmětné smlouvy postoupena žalující společnosti. 7. Dopisem ze dne 13.5.2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 24.214,31 Kč, a to ve lhůtě do 28.5.2021. <i>8. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>9. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 8.700 Kč spolu s příslušenstvím, jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru převzala dne 13.5.2019 v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 15.000 Kč, kterou se zavázala uhradit v dohodnutých týdenních splátkách. Na tyto pohledávky žalovaná uhradila pouze 6.300 Kč. Ze strany žalované nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo žalovanou plněno více, než jak bylo tvrzeno stranou žalující. Žalovaná je proto povinna s přihlédnutím k uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek vrátit to, co obdržela a dosud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalované, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydala žalobkyni majetkový prospěch, který získala bez právního důvodu, tedy aby vydala bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získala. Žalované tak bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatil částku 8.700 Kč. Protože splatnost poslední splátky byla ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 13.5.2019 dohodnuta na 6.7.2020, bylo žalované v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z. a dále podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. uloženo, aby žalobkyni zaplatila i zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 7.7.2020 do data postoupení, tedy do 15.1.2021 kapitalizován ve výši 384,79 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 16.1.2021 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 11. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za 3 úkony po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 400 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 1.489 Kč.