11 C 295/2022-32 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 13 070 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 30.10.2006 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen„ půjčka“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč. Celkovou částku půjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 640 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 29.10.2007. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 29.10.2007. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila 6 930 Kč. Ke dni 18.12.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 26 350 Kč. Žalobce však požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení, jež činí dlužnou jistinu ve výši 13 070 Kč (rozdíl mezi poskytnutou jistinou a zaplacenou částkou), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 21 116,57 Kč (od 30.10.2007 do 18.12.2020) a zákonný úrok z prodlení od 19.12.2020 do zaplacení. Z dobu od postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost s účinností ke dni 5.1.2021. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s takovým postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Žalovaný byl vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek. 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 5. Soud měl prokázáno smlouvou o půjčce uzavřenou dne [číslo] mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s touto půjčkou zaplatit souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem částku 33 280 Kč, a to v 52 týdenních splátkách ve výši 640 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 29.10.2007. Podle článku 8 smluvních podmínek smlouvy o půjčce se dohodli na to, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit částku, má předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku. 6. Listinou ze dne 6.1.2021 vyrozuměla společnost [právnická osoba] žalovanou, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 byla pohledávka ve výši 32 009 Kč postoupena žalující společnosti. 7. Dopisem ze dne 29.7.2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 67 291,35 Kč, a to ve lhůtě do 13.8.2021. <i>8. Podle § 657 obč. zák. (ve znění účinném do 31.12.2013) přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>9. Dle § 658 obč. zák. (ve znění účinném do 31.12.2013) při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>10. Dle § 517 odst. 1 obč.zák. (ve znění účinném do 31.12.2013), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.</i> 11. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 13 070 Kč spolu s příslušenstvím, jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru převzala dne 30.10.2006 v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 20 000 Kč, kterou se zavázala uhradit v dohodnutých měsíčních splátkách. Na tuto pohledávku žalovaná uhradila pouze 6 930 Kč. Ze strany žalované nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo žalovanou plněno více, než jak bylo tvrzeno stranou žalující. Žalovaná je proto povinna s přihlédnutím k uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek vrátit to, co obdržela a dosud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalované, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydala žalobkyni majetkový prospěch, který získala bez právního důvodu, tedy aby vydala bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získala. Žalované tak bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatila částku 13 070 Kč. Protože splatnost poslední splátky byla ve smlouvě o spotřebitelském úvěru dohodnuta na 29.10.2007, bylo žalované v souladu s ustanovením § 517 obč. zák. a dále podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. uloženo, aby žalobkyni zaplatila i zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 30.10.2007 do data postoupení, tedy do 18.12.2020 kapitalizován ve výši 21 116,57 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 19.12.2020 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 12. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána odměna za 3 úkony po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 800 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 2 252 Kč.