11 C 37/2022-46 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 50.000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 16.4.2019 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 50.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 37.480 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 12.000 Kč. Celkovou částku jistiny a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 36 měsíčních splátkách po 3.416 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 28.4.2021. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný do postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Ke dni 16.7.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 82.051,12 Kč. Žalobkyně však požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení, jež činí dlužnou jistinu ve výši 50.000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 944,44 Kč (od 10.5.2020 do 16.7.2020) a zákonný úrok z prodlení od 17.7.2020 do zaplacení. Z dobu od postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.7.2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s takovým postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Žalovaný byl vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek. 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 16.4.2019, Kartou zákazníka, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 16.4.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč, který žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 36 měsíčních splátkách po 3.416 Kč, tedy celkem částku 122.976 Kč, která je tvořena úvěrem v částce 50.000 Kč, a souhrnným poplatkem ve výši 72.976 Kč, který sestává z poplatku za administrativní činnost ve výši 18.000 Kč, úroku ve výši 54.976 Kč. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel. Z karty zákazníka k této smlouvě plyne, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá nezaopatřené děti, žije v nájmu, pracuje u [právnická osoba] [anonymizováno] s příjmem 21.009 Kč měsíčně, výdaje má na bydlení 4.000 Kč, osobní výdaje 3.410 Kč, ostatní výdaje 1.000 Kč, použitelný příjem jeho osoby činí 12.599 Kč. V části„ dokumenty k ověření“ není uvedeno ničeho. 6. Potvrzením o provedení transakce bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč dne 16.4.2019. 7. Výzvou ze dne 26.2.2020 a Oznámením o zesplatnění spotřebitelského úvěru a výzvou ze dne 9.4.2020 předchůdce žalobkyně sdělovala žalovanému, že dluží částku 82.051,12 Kč a vyzývala ho k úhradě. 8. Listinou ze dne 26.8.2020 vyrozuměla společnost [právnická osoba] žalovaného, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.7.2020 byla pohledávka ve výši 82.051,12 Kč z předmětné smlouvy postoupena žalující společnosti. 9. Dopisem ze dne 20.12.2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 89.556,08 Kč, a to ve lhůtě do 4.1.2021. <i>10. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>11. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 50.000 Kč spolu s příslušenstvím, jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru převzal dne 16.4.2019 na účet od právní předchůdkyně žalobkyně částku 50.000 Kč, kterou se zavázal uhradit v dohodnutých měsíčních splátkách. Na tuto pohledávku žalovaný ničeho neuhradil. Ze strany žalovaného nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo žalovaným něčeho plněno. Žalovaný je proto povinen s přihlédnutím k uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalovanému, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydal žalobkyni majetkový prospěch, který získal bez právního důvodu, tedy aby vydal bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získal. Žalovanému tak bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatil částku 50.000 Kč. Vzhledem k tomu, že k zesplatnění dluhu došlo ke dni 9.4.2020, bylo žalovanému v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z. a dále podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. uloženo, aby žalobkyni zaplatil i zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 10.5.2020 do data postoupení, tedy do 16.7.2020 kapitalizován ve výši 944,44 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 17.7.2020 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 13. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána odměna za 3 úkony po 500 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 2.000 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 4.178 Kč (výrok II.)