11 C 48/2022-150 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovaným návrh na zaplacení částky 281 330,50 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 14.11.2017 uzavřeli žalovaní s žalobkyní smlouvu o úvěru. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě smlouvy byl žalovaným poskytnut úvěr ve výši 290 570 Kč. Žalovaní se zavázali úvěr splatit s úrokem ve výši 18,9% ročně, a to v měsíčních splátkách ve výši 6 004 Kč vždy do 5. dne každého měsíce. Žalovaní nedodrželi svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, dostali se do prodlení s hrazením splátek, proto žalobkyně využila svého práva a prohlásila úvěr okamžitě splatným dne 18.8.2018. Dlužná částka je dále úročena řádným úrokem i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 281 330,50 Kč, smluvní úrok ve výši 33 988,80 Kč, zákonný úrok ve výši 6 981,60 Kč a dále smluvní úrok ve výši 18,9 % p.a. z jednotlivých splátek do zaplacení. Žalovaní uhradili pouze dne 28.3.2019 částku 4 500 Kč, dne 29.4.2019 částku 4 500 Kč, dne 28.5.2019 částku 5 000 Kč, dne 15.6.2019 částku 56,60 Kč, dne 28.6.2019 částku 5 000 Kč a dne 29.7.2019 částku 5 000 Kč. Žalovaní ani přes výzvu žalobkyni na svůj dluh ničeho dalšího neuhradili. 2. Podáním ze dne 26.10.2020 žalovaní uvedli, že předmětný dluh uznávají, avšak nikoli ve výši, jak byl žalobkyní vyčíslen. Tvrdili, že něčeho na úvěr zaplatili. Současně souhlasili, aby bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání. Jako doručovací adresu uvedli [adresa žalovaného a žalované]. Současně předložili pokladní doklady o úhradě celkové částky ve výši 64 000 Kč v období od února 2019 do května 2020. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaní byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila již v žalobě, žalovaní s takovým postupem vyjádřili také souhlas, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. 4. Podáním ze dne 29.3.2022 vzala žalobkyně žalobu částečně co do částky 37 500 Kč zpět, když tuto částku žalobkyně započetla na jistinu. Soud tedy postupoval dle § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. a řízení částečně zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 6. Žádostí o poskytnutí úvěrového produktu, smlouvou o úvěru ze dne 14.11.2017, všeobecnými obchodními podmínkami, výpisem ze sporožirového účtu žalovaného a přehledem čerpání úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanými dne 14.11.2017 smlouvu o úvěru, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovaným úvěr ve výši 290 570 Kč a žalovaní se zavázali úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 004 Kč vždy do každého 5. dne kalendářního měsíce. Účastníci si dohodli úrokovou sazbu ve výši 18,9 % ročně. Podle čl. 8 písm. b) smlouvy byla banka oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, dostane-li se klient do prodlení se splacením. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Ceník. Výpisy ze sporožirového účtu bylo prokázáno jakým způsobem žalovaní peněžní prostředky čerpali a jakým způsobem je spláceli. 7. Listinami ze dne 19. 3. 2019 byli žalovaní vyzváni k zaplacení dlužné částky ve výši 346590,93 Kč s tím, že pokud nebude dlužná částka do 5 dnů od doručení této výzvy zaplacena, bude se žalobkyně domáhat jejího zaplacení podáním žaloby. 8. Listinou ze dne 18.8.2018 oznámila žalobkyně žalovaným okamžitou splatnost celkového dluhu s tím, že celá zbývající částka z úvěrového účtu ve výši 305 482 Kč je splatná. <i>9. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>11. Podle § 1970 o.z.po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora cit. ust. dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení zbývající částky 243 830,50 Kč spolu s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení byla tvrzení žalobkyně prokázána listinnými důkazy, když bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanými byla uzavřena smlouva o úvěru, podle které byli žalovaným poskytnut úvěr ve výši 290 570 Kč. Žalovaní se zavázali úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami dle dohodnutých podmínek ve smlouvě. Žalovaní však přestali plnit své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru a nehradili pravidelné měsíční splátky. Tak se dostali do prodlení a žalobkyně v souladu s uzavřenou úvěrovou smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami úvěr ke dni 18.8.2018 zesplatnila a žalované vyzvala k úhradě dluhu. Vzhledem k tomu, že žalovaní porušili svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru, jsou ve smyslu shora cit. zák. ustanovení povinni žalobkyni dlužnou částku ve výši 243 830,50 Kč s příslušenstvím zaplatit. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány v souladu s ustanovením § 1968 a 1970 o. z. 13. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci částečný úspěch, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Náklady řízení jsou představovány soudním poplatkem ve výši 11 254 Kč, 4 úkony právní služby po 9 460 Kč dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/96 Sb., v platném znění a dále 4 x paušální náhradou po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl č. 177/96 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Náklady řízení činí celkem 58 492,40 Kč. Žalobkyně byla úspěšná pouze v rozsahu 87 %, žalovaní pak v rozsahu 13 %, proto soud přiznal žalobkyni náklady řízení pouze ve výši 74 % (odečtení neúspěchu od úspěchu), tj. 43 284,40 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.