120 C 29/2021-66 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 10. 2021 ve znění částečného zpětvzetí domáhala po žalované zaplacení částky 22 541 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 25 261 Kč za období od 1. 11. 2020 do 11. 1. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 23 901 Kč za období od 12. 1. 2021 do 2. 3. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 22 541 Kč za období od 3. 3. 2021 do zaplacení, smluvní pokuty 8 332 Kč, úroku ve výši 20 % p.a. z jistiny 23 937,57 Kč za období od 28. 7. 2020 do 18. 8. 2020 a úroku ve výši 10 % p.a. z částky 23 937,57 Kč od 19. 8. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 94 464 Kč. Tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 24 000 Kč, k jehož vyplacení došlo 4. 3. 2020. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši nominální úrokové sazby 62,48 % p.a. splácet v 60 měsíčních splátkách po 1 356 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem duben 2020. Žalobkyně dále tvrdila, že před poskytnutím úvěru provedla tzv. scoring klienta, tj. prověřila doklady o příjmech poskytnuté žalovanou, ověřila úvěrovou historii žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací) a až poté rozhodla o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaná do data zesplatnění uhradila pouze 1 splátku 1 360 Kč. V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění celého úvěru k 26. 7. 2020 a celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 27 662,10 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Bylo též ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná se dále zavázala, že pokud nezaplatí v den zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky denně, a to od 1. 11. 2020 do úplného zaplacení, a že zaplatí sjednané úroky za poskytnutí úvěru od data poskytnutí úvěru až do jeho úplného uhrazení. Dne 11. 1. 2021 a 2. 3. 2021 pak žalovaná uhradila vždy po 1 360 Kč. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dle žalobkyně dlužila novou jistinu úvěru 25 030,10 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu 0,1 % denně z 27 662,10 Kč od 1. 11. 2020 dále s přihlédnutím k postupným úhradám 2 splátek, dále nominální úrok ve výši 62,48 % p.a. za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 28. 7. 2020 do zaplacení a pojištění 44 Kč. 2. Před jednáním ve věci samé vzala žalobkyně svoji žalobu zpět co do částky 2 533 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky za období od 1. 11. 2020 do zaplacení, částky 909,13 Kč a úroku ve výši 42,48 % p.a., a to z jistiny 23 937,57 Kč za období od 28. 7. 2020 do 18. 8. 2020, proto soud dne 17. června 2021 řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil usnesením č. j. 120 C 29/2021-47. 3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. K jednání nařízenému na den 29. 4. 2022 se bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou v evidenci obyvatel dne 18. 3. 2022. 4. Zástupkyně žalobkyně při jednání navrhovala vydání rozsudku pro zmeškání. Pro vydání takového rozsudku však nebyly splněny podmínky, jelikož žalovaná o možnosti vydání takového rozsudku v případě jejího neomluveného nedostavení se k jednání nebyla poučena. <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>9. Podle § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.</i> <i>10. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 12. Z předsmluvního formuláře ze dne 26. 2. 2020, návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] podepsaného žalovanou téhož dne vč. přílohy č. 1, výpisu z registru ČNB, informací o pojištění a přihláškou do pojištění, a oznámení o schválení úvěru ze dne 5. 3. 2020 vč. splátkového kalendáře (s dodejkou podepsanou žalovanou dne 9. 3. 2020), prohlášením i kartou klienta bylo zjištěno, že žalovaná požádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 24 000 Kč na dobu 60 měsíců s tím, že úvěr bude splácen po 1 356 Kč měsíčně vč. měsíčního pojistného 44 Kč, k němuž se žalovaná zavázala, a žalobkyni, která je oprávněna úvěry poskytovat, bude vráceno celkem 78 720 Kč, když byla sjednána úroková sazba 62,48 % p.a., a žalobkyně návrh smlouvy akceptovala. Podle úvěrové smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části v délce 30 dnů ve výši 499 Kč, max. 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Podle čl. 6 - 6.5. smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky ke zesplatnění úvěru. Pro tento případ se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Jestliže pak klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaná ve smlouvě dále mj. uvedla, že její doručovací adresa je [ulice a číslo], [PSČ] [obec], uvedla svůj telefonický kontakt a emailovou adresu. Částka 24 000 Kč byla žalované zaslána na účet č. [bankovní účet] (viz doklad o vyplacení úvěru). Žalovaná uhradila na konto úvěru pouze 3 x 1 360 Kč, a to 13. 3. 2020 a dále až 11. 1. 2021 a 2. 3. 2021. 13. Z listiny označené jako hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťovala osobní, majetkové a výdělkové poměry žalované, když z oznámení ČSSZ ze dne 30. 12. 2019, stejně jako soud, zjistila, že příjem žalované tvoří její starobní důchod ve výši 10 679 Kč. Zprostředkovatel úvěru při uzavírání smlouvy dle informací žalované stanovil výdaje na celkovou částku 8 826 Kč měsíčně, sestávající z částky 4 406 Kč na splátky žalobkyně, z 1 000 Kč jako výdajů na bydlení, 3 410 Kč jako životní minimum žal