17 C 231/2022-56 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 24. 6. 2022 zaplacení celkem částky 23 867 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 6. 3. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 11 441 Kč, celkem tedy 24 441 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 408 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, na dluh uhradila pouze 11 074 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení: jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 7 661,30 Kč dlužné částky poplatků ve výši 5 705,70 Kč smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 451,22 Kč sankčních poplatků ve výši 4 000 Kč úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 7 661,30 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 7 661,30 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalované v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupkyní právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalované 8 000 Kč, odhadované měsíční výdaje 1 000 Kč, interní splátky zápůjček 2 583 Kč a externí splátky zápůjček 460 Kč. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 25 200 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. 2. Žalovaná, ačkoli byla k jednání nařízenému na den 12. 10. 2022 řádně předvolána (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalované za doručené, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 5. 9. 2022, když žalované byla zanechána výzva a zásilka na poště uložena dne 26. 8. 2022), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavila. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované. 3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1. 2. 2022. 4. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje jako zástupce společnosti [právnická osoba], pro kterou sjednává zápůjčky a vybírá splátky. Žalovaná byla stálým klientem, když s touto byly opakovaně uzavírány smlouvy o zápůjčce. Při sjednávání smluv žalovanou navštěvovala doma. Tato musela předložit občanský průkaz, vyžadovány byly dva výpisy z účtu a pracovní smlouva; toto bylo poznamenáno i do karty. O interních splátkách žalované byla svědkyně informována ze systému, informace o externích splátkách poskytla žalovaná. Dle svědkyně měla žalovaná přítele, jehož příjem byl zaznamenán jako další čistý měsíční příjem do domácnosti a asi dvě děti. [příjmení] 1 000 Kč uvedená v kolonce odhadované měsíční výdaje zahrnovala osobní výdaje, tj. telefon; do této položky by měl být zahrnut i nájem a inkaso. Vše ostatní asi platil přítel žalované. Na případný doklad o příjmu partnera žalované si svědkyně nevzpomíná. Obecný postup při sjednávání zápůjčky je takový, že zjištěné příjmy a výdaje zapsané v kartě se zadají do systému věřitele, který následně vyhodnotí částku, jež by mohla být předmětem zápůjčky. Veškeré listiny získané od dlužníka svědkyně zakládá u věřitele. 5. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 6. 3. 2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 6. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 13 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 408 Kč, tedy celkem částku 24 441 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 13 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 11 441 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 2 325 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 284 Kč a odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 832 Kč. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácela, byla vyzvána ke splacení celé pohledávky. 6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná měla být v době uzavření smlouvy zaměstnána jako prodavačka s čistým měsíčním příjmem 8 000 Kč, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno pracovní smlouvou a třemi výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 1 000 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná, žije s rodiči a má tři vyživovací povinnosti, splácí interní splátky ve výši 2 583 Kč a externí splátky 460 Kč měsíčně. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 25 200 Kč (bez další specifikace). Dle výpisu z účtu žalované činil zůstatek na účtu k 31. 1. 2019 3 622,87 Kč a k datu 28. 2. 2019 4 383 Kč. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Zápůjčka pak může být poskytnuta jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o zápůjčce neplatná. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze dva výpisy z účtu předcházející poskytnutí zápůjčky a zákaznickou kartu, ve které bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná, žije u rodičů a má tři vyživovací povinnosti. Jako příjem byla konstatována částka 8 000 Kč, další příjem do domácnosti ve výši 25 200 Kč však nebyl specifikován ani doložen. Výdaje žalované byly odhadnuty na částku 1 000 Kč (tyto dle svědkyně měly zahrnovat nájem, inkaso, telefon, popř. ostatní výdaje žalované). Nebyly tedy předlo