17 C 28/2022-85 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu 599 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že na žalobce byla k Okresnímu soudu v Pardubicích podána obžaloba pro spáchání přečinu nebezpečného pronásledování dle § 354 odst. 1 písm. a), b), d) tr. zák., kterého se měl dopustit na své bývalé manželce [jméno] [příjmení]. Obžaloba byla založena rovněž na svědecké výpovědi žalované. O žalobě rozhodl Okresní soud v Pardubicích tak, že žalobce uznal vinným. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, o kterém bylo Krajským soudem v Hradci Králové, pobočka Pardubice, usnesením ze dne 11. 4. 2013, č. j. [číslo jednací] rozhodnuto tak, že věc byla postoupena Magistrátu města Pardubic, neboť zažalovaný skutek by mohl být posouzen jako přestupek. Žalobce tedy žádný trestný čin nespáchal, trestní řízení proti jeho osobě vůbec nemělo být vedeno. V tomto řízení žalovaná vystupovala jako svědkyně, jí uvedené nepravdivé skutečnosti vedly k zahájení trestního stíhání žalobce a posléze i k jeho nepravomocnému odsouzení. Žalovaná, která pracovala jako zdravotní sestra v ordinaci [jméno] [příjmení] totiž uvedla, že žalobce 2x až 3x týdně vídala, jak chodí po [ulice] ulici (ve které se rovněž nachází bydliště žalobce) a nahlíží do oken ordinace [anonymizováno]. [příjmení]. Jak konstatoval krajský soud, není možné zakázat žalobci, aby se pohyboval v ulici, kde sám bydlí. Jednání žalované bylo dle názoru žalobce motivováno snahou pomoci jeho bývalé manželce a zároveň snahou získat finanční prostředky žalobce. Díky její nepravdivé svědecké výpovědi se z do té doby bezúhonné osoby žalobce stala kriminalizovaná osoba, čímž byla zahájena jeho následná fyzická a ekonomická likvidace. Žalobou uplatněná částka představuje nárok na náhradu škody spočívající ve škodě na zdraví, zadostiučinění a vzniklé psychické újmě způsobené nepravdivými a lživými tvrzeními žalované učiněnými v rámci trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. [spisová značka]. Tato sestává z 99 000 Kč požadovaných jako peněžité zadostiučinění za zásah žalované do dobrého jména a pověsti žalobce (učiněný svědeckou výpovědí v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. [spisová značka]) a z 500 000 Kč představujících škodu na zdraví spočívající ve ztížení společenského uplatnění žalobce, a to opět v příčinné souvislosti s tvrzeními žalované učiněnými v rámci daného trestního řízení, v důsledku kterého u žalobce došlo ke zhoršení jeho psychického stavu, v důsledku toho k nutnosti úpravy medikace, když žalobce trpěl sebevražednými stavy, úzkostmi, sociální izolací. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žalobního návrhu v celém rozsahu. Uvedla, že žádných lživých tvrzení se v rámci žalobcem uvedeného trestního řízení nedopustila, nikdy nebyla vyslýchána v žádném procesním postavení ve smyslu platné trestněprávní úpravy. Žádné její sdělení nemohlo vést ke skutkovému či právnímu závěru o vině či nevině žalobce. 3. Z připojeného spisu Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že - dle úředního záznamu PČR, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, Územní odbor [obec], Obvodní odd. l, [číslo jednací] ze dne 25. 4. 2011 byla téhož dne telefonicky kontaktována [celé jméno žalované], [datum narození], zaměstnaná jako zdravotní sestra u MUDr. [příjmení], která k panu [celé jméno žalobce] uvedla, že prochází po ulici [ulice] na protější straně chodníku, přičemž při průchodu kolem ordinace paní doktorky se vždy upřeně dívá směrem do ordinace. Jeho chování trvá přibližně měsíc až dva měsíce nazpět. Během pohledu do ordinace se neprojevuje žádný gesty ani verbálním projevem. Toto jednání se opakuje přibližně 2x až 3x za týden, - dne 26. 10. 2011 byla státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v [obec] JUDr. [jméno] [příjmení] podána obžaloba na obviněného [celé jméno žalobce], [datum narození], pro přečin nebezpečného pronásledování dle § 354 odst. 1 písm. a), b), d) tr. zák., kterého se měl dopustit kromě jiného tím, že v období od počátku března 2011 do 29. 6. 2011 vyhledával osobní blízkost a sledoval bývalou manželku [jméno] [příjmení], omezoval její obvyklý způsob života a narušoval výkon jejího povolání, když s neúměrně vysokou četností a intenzitou postával, popř. bez patrného účelu popocházel či projížděl na jízdním kole ulicí [ulice] v [obec] a sledoval dům [adresa], ve kterém bydlela a měla ordinaci. V obžalobě bylo konstatováno, že ve věci byla vyslechnuta [celé jméno žalované], která pracovala jako zdravotní sestra v ordinaci [anonymizováno]. [příjmení] a která potvrdila, že [anonymizováno] [celé jméno žalobce] prochází opakovaně ulicí a upřeně se dívá do ordinace s tím, že toto se opakuje 2x – 3x týdně, - rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích č.j. [číslo jednací] ze dne 9. 8. 2012, byl [celé jméno žalobce] uznán vinným z přečinu nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. a), b), d) tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce čtyř měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání jedno a půl roku; odůvodnění rozsudku neobsahovalo jakékoli zjištění, které by vyplývalo z výslechu či vyjádření [celé jméno žalované] (tato nebyla soudem v rámci trestního řízení ani vyslechnuta), - usnesením Krajského soudu v Hradci Králové pobočka [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne 11. 4. 2013 byl rozsudek Okresního soudu v Pardubicích č.j. [číslo jednací] ze dne 9. 8. 2012 zrušen a trestní věc obžalovaného postoupena Magistrátu města Pardubic, neboť zažalovaný skutek by mohl být posouzen jako přestupek. 4. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. [číslo jednací] ze dne 13. 12. 2017 soud zjistil, že tímto bylo k návrhu žalobce [celé jméno žalobce] uloženo žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti zaplatit žalobci částku 30 000 Kč s příslušenstvím. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že trestní stíhání žalobce zahájené usnesením ze dne 29. 6. 2011 pro přečin nebezpečného pronásledování neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem (viz spis Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. [spisová značka]) a je zde tedy dán odpovědností titul v podobě nezákonného rozhodnutí, za které je považováno právě usnesení o zahájení trestního stíhání. 5. Z připojeného spisu Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 4. 2008 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 4. 2009 byla žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit žalobci [celé jméno žalobce] částku 692 522 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Ve sporu byla jako svědkyně vyslechnuta i [celé jméno žalované]. [Anonymizovaný odstavec.] 7. Dle § 3079 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 2 tohoto ustanovení nerozhodl-li soud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh poškozeného člověka, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele (§ 2 odst. 3), přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona. 8. Dle § 420 odst. 1 z. č. 40/1964 (občanský zákoník) každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. 9. Dle § 444 z. č. 40/1964 (občanský zákoník) se při škodě na zdraví jednorázově odškodňuji bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění. 10. Dle § 13 odst. 1 z č. 40/1964 (občanský zákoník) má fyzická osoba právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů, a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Dle odst. 2 tohoto ustanovení pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odst. 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. 11. Dle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. 12. Dle § 2957 o. z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba