18 C 346/2021-18 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 1 500 Kč s odůvodněním, že žalovaný cestoval dne 15. 7. 2021 veřejným dopravním prostředkem (autobusem) v Praze, jehož provozovatelem je žalobce. Žalovaný se na výzvu orgánu přepravní kontroly nevykázal žádným jízdním dokladem, nezaplatil požadovanou přirážku 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobce se vzdal práva účasti u jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. 4. Předloženými listinami, a to zápisem o provedené přepravní kontrole, bylo prokázáno, že žalovaný cestoval dne 15. 7. 2021 autobusem č. 136 městské hromadné dopravy provozované žalobcem bez platného jízdního dokladu; sankci 1 500 Kč nezaplatil <i>5. Podle § 2550 o.z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>6. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/94 Sb. o silniční dopravě v platném znění je cestující povine) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Podle odst. 3 téhož ustanovení zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Tato nesmí přesáhnout částku 1 500Kč.</i> 7. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vyhověl jí a dle shora citovaných zákonných ustanovení žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci přirážku 1 500 Kč, když zákonem o silniční dopravě se řídí přeprava autobusy (výrok I.). Současně soud uložil žalovanému dle § 1970 o.z. i povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení, jejich výše je v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak soudním poplatkem v částce 400 Kč a dále odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 200 Kč (převzetí, sepis žaloby, ½ úkon za jednoduchou výzvu), náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21% DPH. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 368 Kč (výrok II.). 9. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.