18 C 79/2022-41 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 24. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 1 324,48 Kč s příslušenstvím. Tvrdila a listinnými důkazy (účastnickými smlouvami, vyúčtováním služeb) prokazovala, že s žalovanou uzavřela účastnické smlouvy a to dne 19. 2. 2020 smlouvu [číslo] pro telefonní [číslo] dne 28. 1. 2020 smlouvu [číslo] pro telefonní [číslo] dne 18. 2. 2020 smlouvu [číslo] pro číslo DSL2852952. V návaznosti na tyto smlouvy pak poskytovala žalované služby plateb třetím stranám. Žalovaná však své povinnosti neplnila a dluží tak žalobkyni celkem 1 324,48 Kč, což představuje dluh na jistině z Vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 27. 9. 2020, skládající se z pronájmu zařízení za pevný internet ve výši 30 Kč a platby za uvítací tóny ve výši 50 Kč Vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 27. 10. 2020, skládající se z platby za uvítací tóny ve výši 50 Kč, pronájem zařízení za pevný internet ve výši 30 Kč, SMS na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 99 Kč Vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 27. 11. 2020, skládající se z plateb za uvítací tóny ve výši 50 Kč, pronájem zařízení za pevný internet ve výši 15,48 Kč Vyúčtování služeb [číslo] splatné dne 18. 1. 2022, skládající se ze smluvní pokuty za pronájem zařízení ve výši 1 000 Kč I přes upomínky žalovaná své povinnosti nesplnila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Co se týče pravomoci soudu věc rozhodnout je v plném rozsahu možno odkázat na rozhodnutí Zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu z 20. 4. 2011, spisová značka Konf 4/2011. V daném typu sporu, mezi něž lze bez jakékoli pochyby zařadit i toto řízení, je dána příslušnost soudů. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, zástupkyně žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek. 5. Soud žalobě vyhověl, když měl za prokázané, že na základě shora citovaných účastnických smluv žalobkyně poskytovala žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Podstata právních vztahů vycházející ze všeobecných obchodních podmínek je taková, že poskytovatelé služeb třetích stran dali souhlas a oprávnění právní předchůdkyni žalobkyně, aby platby od účastníků vybírala. Žalovaná, jakožto poukázaná, byla vůči poskytovatelům služeb třetích stran (poukazatelům) povinna plnit ve prospěch žalobkyně jakožto poukazníka. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy neplnila, proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni dluh vzniklý za čerpané služby třetích subjektů včetně smluvní pokuty v celkové výši 1 324,48 Kč se shora specifikovaným úrokem z prodlení, jehož výše je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., když žalovaná v řízení netvrdila ani neoznačila důkazy prokazující, že by ke dni vyhlášení rozsudku dluh neexistoval. V období, za něž je úrok z prodlení požadován, je žalovaná v prodlení se splněním povinnosti. 6. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována soudním poplatkem v částce 400 Kč odměnou advokátky za 2,5 úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h), § 14b odst. 1 § vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, poloviční úkon za jednoduchou výzvu k plnění) náhradou jejích hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. s ohledem na skutečnost, že zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupkyně za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupkyně povinna odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1368 Kč (výrok II.). 7. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 8. S odkazem na ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. byl rozsudek vyhotoven ve zkrácené verzi.