20 C 241/2022-67 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 31. 3. 2022 ve znění jejího doplnění ze dne 18. 8. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky shora s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou žalovaná podepsala 27. 4. 2017, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 60 000 Kč. Jelikož žalovaná neplnila závazky ze smlouvy řádně, došlo ke splacení celého úvěru a dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 68 969 Kč. Žalovaná se smlouvou mj. zavázala v bodu 6.5 smlouvy, že pokud nezaplatí novou jistinu úvěru, je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky denně, a to do úplného zaplacení, přičemž souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. Žalovaná přes výzvy žalobkyně své závazky neplnila, proto bylo zahájeno žalobkyní soudní řízení, jehož výsledkem byl platební rozkaz zdejšího soudu ze dne 16. 7. 2018, č. j. [číslo jednací], kterým bylo žalované uloženo uhradit žalobkyni mj. smluvní pokuty 1 497 Kč a 14 966,49 Kč. Částka 14 966,49 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy za období prodlení žalované s úhradou nové jistiny úvěru do 19. 6. 2018. Prodlení žalované s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu 19. 6. 2018 a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty i za následující období. Za období 20. 8. 2018 do 14. 3. 2022 tak žalobkyně požadovala po žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 13 536,51 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 31. 3. 2022 do zaplacení. Žalobkyně dále tvrdila, že před poskytnutím úvěru provedla tzv. scoring klienta, tj. prověřila doklady o příjmech poskytnuté žalovanou, ověřila úvěrovou historii žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací), její totožnost, měla k dispozici pracovní smlouvu a výplatní pásky žalované a až poté rozhodla o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. K jednání nařízenému na den 13. 12. 2022 se bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání mu bylo doručeno do vlastních rukou dne 12. 10. 2022. Po celé řízení byla žalovaná pasivní. <i>3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>4. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>5. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>6. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>7. Podle § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.</i> <i>8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 10. Z platebního rozkazu Okresního soudu v Pardubicích ze dne 16. 7. 2018, č. j. 116 C 8/2018-27 a žaloby ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 116 C 8/2018 soud zjistil, že na základě tvrzení týkající se smlouvy níže, byla žalované uložena mj. povinnost uhradit žalobkyni částku 14 966,49 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužní nové jistiny úvěru ve výši 68 969 Kč od 15. 11. 2017 do 19. 6. 2018. 11. Z předsmluvního formuláře ze dne 27. 4. 2017, návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] podepsaného žalovanou téhož dne, prohlášením klientů bylo zjištěno, že žalovaná požádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 60 000 Kč na dobu 60 měsíců s tím, že úvěr bude splácen po 3 279 Kč měsíčně od 17. 5. 2017, a žalobkyni, která je oprávněna úvěry poskytovat, bude vráceno celkem 196 740 Kč, když byla sjednána též zápůjční úroková sazba 8,83% p.a., a žalobkyně návrh smlouvy akceptovala. Podle úvěrové smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části v délce 30 dnů ve výši 499 Kč, max. 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Podle čl. 6 - 6.5. smlouvy, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky ke zesplatnění úvěru. Pro tento případ se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Jestliže pak klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaná ve smlouvě dále mj. uvedla, že jeho doručovací adresa je [ulice a číslo], [obec], uvedla svůj telefonický kontakt. 12. Z listiny označené jako hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťovala osobní, majetkové a výdělkové poměry žalované. Zprostředkovatel úvěru při uzavírání smlouvy dle informací žalované stanovil výdaje na celkovou částku 5 410 Kč měsíčně, sestávající z částky 2 000 Kč na bydlení, 3 410 Kč jako životní minimum žalované a dále stanovil rezervu 1 000 Kč. Dále v „ hodnocení klienta“ mj. uvedl, že žalovaná je svobodná, bydlí ve státním či obecním bytě, dodatečně byla připsána částka 2 000 Kč ke kolonce„ Děti v domácnosti“. Příjem ze zaměstnání žalované měl činit 18 633 Kč měsíčně čistého. Žalovaná tuto listinu stvrdila svým podpisem. 13. Z výpisu z běžného účtu žalované za období 15. 2. 2017 – 15. 3. 2017 soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu činil záporných 4 337,55 Kč a konečný zůstatek činil záporných 4 540,19 Kč. 14. Z přehledu transakcí na účtu žalované, výplatních pásek žalované, pracovní smlouvy a dohody o změně obsahu pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaná byla v době uzavírání předmětné úvěrové smlouvy zaměstnána u společnosti [právnická osoba] od 1. 1. 2016, nejprve na dobu určitou do 31. 12. 2016, následně změněno na dobu neurčitou. Její příjem činil za únor 2017 částku 15 339 Kč a za březen 2017 částku 21 927 Kč. 15. Ofoceným občanským průkazem bylo prokázáno, že žalobkyně si ověřovala totožnost žalované. 16. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaná ke dni podepsání předsmluvního formuláře (27. 4. 2017) ničeho nedlužila. Z prováděného CBS skóre klienta (čím vyšší je skóre, tím je platební morálka lepší, resp. vyšší hodnota skóre ukazuje na vyšší pravděpodobnost splácení) soud zjistil, že hodnota skóre žalované byla stanovena na 325. Žalovaný tedy spadal dle žalobkyně segmentu klientů se středním rizikem, kdy úvěr bývá limitován výší vyplacené částky. 17. Oznámením ze dne 13. 11. 2017 žalobkyně oznámila žalované zesplatněn