20 C 36/2022-40 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 21. 1. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 33,19 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 21. 8. 2020 do zaplacení, částky 5 093,39 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 549,44 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 21. 8. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 093,33 Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení. Tvrdila, že dne 12. 2. 2015 byla mezi společností [právnická osoba] („ banka“) a žalovanou uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci bylo sjednání vedení běžného účtu č. [bankovní účet] pro žalovanou a následně též vedení kontokorentního účtu k běžnému účtu. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek alespoň jednou v průběhu každých 180 dnů čerpání úvěru a že bude mít na účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu. Povolený úvěrový limit však byl překročen, banka proto v souladu se smlouvou zrušila poskytování kontokorentního úvěru žalované a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 5 093,33 Kč převedla dne 8. 1. 2019 na nově otevřený úvěrový účet. Po zrušení poskytování kontokorentního se žalovaná na běžném účtu opět dostala do nepovoleného záporného zůstatku ve výši 33,19 Kč. Po převedení bylo žalované umožněno splatit úvěr ve splátkách, což však žalovaná neučinila. Banka proto ke dni 15. 5. 2019 celou dlužnou částku zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě. Dlužná jistina se následně úročila úrokem ve výši 29 % dle úrokového lístku banky. Pohledávku z nesplaceného úvěru a nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu banka postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, přestože jí stejnopis žaloby byl doručen na adresu trvalého pobytu dle evidence obyvatel. 3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili. 4. Smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 12. 2. 2015 a dispozicemi ze dne 11. 9. 2017 k této smlouvě bylo prokázáno, že banka zřídila žalované běžný účet č. [bankovní účet], sjednán byl minimální zůstatek 500 Kč. Dále byl ke stejnému účtu sjednán kontokorentní úvěr„ Flexikredit“ s povoleným limitem 4 000 Kč, minimální měsíční kreditní příjem 50 % povoleného limitu, úroková sazba 21,99 % p.a.; celková měsíční částka splatná spotřebitelem činila 4 219,90 Kč; úroková sazba ze splatného úvěru činila 24 % p.a., příp. oznámená výše; úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činila 29 % p.a., příp. oznámená výše. 5. Výpisem banky z úvěrového účtu žalované bylo prokázáno, že jistina debetního zůstatku po splatnosti z běžného účtu převedený na úvěrový účet činil 5 093,93 Kč. 6. Oznámením o vyčíslení dluhu ze dne 15. 5. 2019 bylo prokázáno, že banka žalované oznámila výši dluhu na úvěrovém účtu. Výpovědí ze dne 21. 12. 2019 bylo prokázáno, že banka z důvodu nepovoleného debetního zůstatku vypověděla žalované smlouvu o běžném účtu s tím, že výpovědní doba skončí dne 29. 2. 2020. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že dne 19. 8. 2020 s účinností k následující dni banka postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze smlouvy, včetně pohledávky vůči žalované. 8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 8. 2020 bylo prokázáno, že banka žalované oznámila postoupení pohledávky žalobkyni. 9. Předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení splatné pohledávky z úvěru, kterou vyčíslila částkou 9 252,73 Kč. <i>10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 13. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v celém rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s bankou smlouvu o běžném účtu, následně jako úvěrovaná s bankou jako úvěrující uzavřela platně smlouvu o kontokorentním úvěru podle § 2395 a násl. o.z. a v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. účinným v době uzavření smlouvy. Žalovaná úvěr čerpala, avšak dostala se do nepovoleného záporného zůstatku, v důsledku čehož banka vypověděla smlouvu o běžném účtu a kontokorentním úvěru. Žalovaná tedy úvěr čerpala a ničeho nevrátila, a to ani po obdržení předžalobní výzvy. Následně banka platně pohledávku postoupila žalobkyni. Jelikož žalovaná dlužné částky neuhradila, žalobkyně má právo na vrácení nesplacené části úvěru, tedy jistiny a sjednaného poplatku, jakož i zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a smluvního úroku. 14. Žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 400 Kč. S ohledem na to, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, v souladu s položkou 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., byl poplatek doměřen podle položky 1 bod 1 písm. a). Jelikož poplatek činí 1 000 Kč, žalobkyni bylo uloženo uhradit doplatek v částce 600 Kč. 15. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalované zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby do podání žaloby 200 Kč. Žalobci náleží odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva – ½ úkonu, podání žaloby) po 200 Kč, celkem 500 Kč, 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 vyhlášky po 100 Kč, celkem 300 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem 168 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náklady uhradit k rukám advokáta. 16. V souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. byla žalované stanovena patnáctidenní lhůta k plnění, a to z důvodu výše částky, kterou má zaplatit.