20 C 73/2022-25 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 1 530 Kč z titulu nezaplaceného jízdného za použití hromadného dopravního prostředku žalobkyně. Tvrdila, že žalovaný dne 24. 10. 2021 cestoval bez platné jízdenky autobusem – linkou 140 veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ta mu spolu s výzvou níže byla doručena na adresu jeho evidenčního bydliště postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 26. 4. 2021. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, právní zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek. <i>4. Podle § 2550 občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>5. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit přirážku, nebo se prokázat osobními údaji, potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky. Dle odst. 3 téhož ustanovení zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.</i> <i>6. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.</i> 7. Ze Smluvních přepravních podmínek [anonymizována tři slova], Tarifu [anonymizována tři slova], zápisu o provedené přepravní kontrole soud zjistil, že žalovaný dne 24. 10. 2021 užil dopravní prostředek žalobkyně na lince 140, aniž by užil platný jízdní doklad, který měl být v hodnotě 30 Kč. 8. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vyhověl jí a dle shora citovaných zákonných ustanovení žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni neuhrazené jízdné 30 Kč a přirážku 1 500 Kč vč. úroků z prodlení ode dne následujícím po dni, kdy užil dopravní prostředek bez platného jízdního doklady, tedy od 25. 10. 2021 (výrok I.). Žalovaný ničeho netvrdil, ani neprokazoval. 9. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč a dále odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (převzetí, sepis žaloby, výzvu), náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21% DPH. Náklady řízení představující částku 1 489 Kč (výrok II.). 10. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro jiný postup. 11. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. byl rozsudek vyhotoven ve zkrácené verzi.