24 C 13/2019-89 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou ze dne 10.9.2019 a doplněnou dne 20.9.2022 po žalovaném domáhal zaplacení částky 2 559,17 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to zčásti kapitalizovaným (do 1.4.2017, tj. ke dni postoupení pohledávky). Svůj návrh odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu o běžném účtu vedeném pod [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] V důsledku porušení závazků žalovaného vznikl na běžném účtu dne 28.8.2016 záporný zůstatek (nepovolený debet) ve výši 783,16 Kč, v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami a Ceníkem právního předchůdce žalobce byly dále žalovanému účtovány tyto poplatky: dne 31.8.2016 částka 69 Kč (za vedení účtu), dne 2.9.2016 smluvní pokuta 500 Kč, dne 30.9.2016 částka 69 Kč (za vedení účtu), dne 2.10.2016 smluvní pokuta 500 Kč, dne 31.10.2016 částka 69 Kč (za vedení účtu), dne 2.11.2016 smluvní pokuta 500 Kč a dne 30.11.2016 částka 69 Kč (za vedení účtu), zároveň k 31.8.2016 debetní úrok z prodlení ve výši 0,01 Kč. Ke dni 1.12.2016 byla celá dlužná částka ve výši 2 559,17 Kč právním předchůdcem žalobce převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Pohledávka za žalovaným byla žalobci postoupena smlouvou ze dne 30.3.2017, účinnou od 1.4.2017, přičemž ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným 2559,17 Kč na jistině a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 95,22 Kč. Žalovaný ke dni podání žaloby svůj dluh vůči žalobci ani přes výzvu neuhradil. 2. Opatrovník žalobce s podanou žalobou nesouhlasil. Předně namítal promlčení pohledávky žalobce, které počalo od okamžiku vzniku nepovoleného debetního zůstatku, zároveň namítal absenci aktivní legitimace žalobce ve sporu, neboť postoupení pohledávky nebylo žalovanému oznámeno, dále opatrovník namítal místní nepříslušnost Okresního soudu v Pardubicích. Závěrem navrhl, aby žalobci minimálně nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť žalobce nezaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění. 3. Žalobce s námitkami žalovaného nesouhlasil – uvedl, že právní předchůdce žalobce dopisem ze dne 1.12.2016 od smlouvy odstoupil a pohledávku zesplatnil, přičemž dle žalobce od té doby počíná promlčecí doba pohledávky (vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne 10.9.2019, tak není promlčena). Dále uvedl, že oznámení o postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému oznámeno dopisem datovaným dnem 21.4.2017, stejná skutečnost byla žalovanému oznámena i ve výzvě k plnění ze dne 26.4.2016, přičemž obě podání byla žalovanému zasílána na adresu uvedenou jím ve smlouvě o běžném účtu. 4. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a občanského soudního řádu, neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup. 5. Soud se s ohledem na cizí státní příslušnost žalovaného a bydliště na území Rumunska nejprve ve věci zabýval svojí mezinárodní příslušností, přičemž dospěl k závěru, že tato je ve smyslu ust. čl.3 bod 1. a čl. 5 bod 1. Nařízení Rady ES č. 44/2001 Sb., o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dána. Zároveň ve smyslu citovaných ustanovení je s ohledem na místo plnění závazku dána místní příslušnost Okresního soudu v Pardubicích. 6. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.8.2017 ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21.4.2017, které bylo žalovanému doručováno na adresu uvedenou ve Smlouvě o účtu, a výzvou k plnění ze dne 26.4.2017, která byla rovněž doručována žalovanému na adresu uvedenou ve Smlouvě o běžném účtu. 7. Z rámcové smlouvy o finančních službách ve spojení se smlouvou o účtu ze dne 16.5.2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce – [právnická osoba] - vedl na základě uvedené smlouvy pro žalovaného účet [číslo] přičemž k uvedenému účtu nebyl zřízen povolený debet. Součástí smlouvy bylo ujednání o vydání platební karty Visa Classic s určenými limity. 8. Výpisem z evidenčního účtu pohledávek z nepovolených debetních zůstatků žalovaného bylo zjištěno, že k 1.12.2016 žalovaný dlužil celkem částku 2 559,17 Kč, úrok z prodlení k tomuto datu činil 34,60 Kč, za období do 1.4.2017 představuje úrok z prodlení částku 95,22 Kč. 9. Z výpovědi smlouvy o sporožirovém účtu ze dne 1.12.2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce vypověděl žalovanému smlouvu o sporožirovém účtu z důvodu vzniku nepovoleného záporného zůstatku ve výši 2 559,17 Kč, k jehož úhradě byl žalovaný zároveň, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 34,60 Kč, vyzván. Zároveň právní předchůdce žalobce odstoupil od dohody o vydání a používání platebních karet a žalovaného informoval, že pohledávka ze sporožirového účtu byla převedena na evidenční účet pohledávek. 10. Z [právnická osoba] bylo zjištěno, že poplatek za vedení účtu činil 69 Kč měsíčně, smluvní pokuta za prodlení (platná do 30.11.2016) činila 500 Kč smluvní pokuta může být účtována, pokud není dlužná částka uhrazena včas, zároveň může být účtována 1x měsíčně, přičemž je splatná následující den po datu splatnosti nezaplacené dlužné platby. 11. Předžalobní výzvou ze dne 26.4.2017 byl žalovaný žalobcem vyzván na adresu sdělenou právnímu předchůdci žalobce jako korespondenční k úhradě dlužné částky v celkové výši 2668,70 Kč nejpozději do 6.5.2017. 12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 2991 odst.1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2662 OZ smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2048 odst.1 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 609 OZ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 619 odst.1 OZ jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst.2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 621 OZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 odst.1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky. 13. S ohledem na výše zjištěný skutkový stav při aplikaci shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2x 500 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 3 x 69 Kč, tj. celkem 1 207 Kč. Bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce vedl pro žalovaného účet podle § 2662 a násl. OZ, přičemž smlouvu o běžném účtu posoudil soud jako platné právní jednání. Z uvedené smlouvy zároveň vyplývá, že mezi účastníky nebyl sjednán povolený debet, avšak žalovaný dne 28.8.2016 nepovolený debet ve výši 783,16 Kč čerpal – daným jednáním se tak žalovaný na úkor žalobce obohatil, přičemž s ohledem na splnění podmínek ust. § 621 OZ počala promlčecí doba u tohoto závazku běžet 29.8.2016 – k jeho promlčení tak došlo 29.8.2019 a vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne 10.9.2019 a žalovaný uplatnil námitku promlčení, nemohl být žalobci tento nárok přiznán. Soud dále dospěl k závěru o promlčení i pokud jde o smluvní pokutu ve výši 500 Kč účtovanou žalovanému žalobcem dne 2.9.2016 i pokud jde o poplatek za vedení účtu ve výši 69 Kč účtovaný dne 31.8.2016. Soud tak žalobu co do částky 1352,17 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 783,16 Kč za dobu od 29.6.2016 do zaplacení, z částky 500 Kč za dobu od 3.9.2016 do zaplacení a z částky 69 Kč za dobu od 1.9.2016, zamítl (výrok II.). Zároveň rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 2x 500 Kč, která byla žalobcem v souladu s platným Ceníkem, který byl součástí sjednané smlouvy o účtu, žalovanému účtována pro prodlení s plněním dluhu dne 2.10.2016 a 2.11.2016 (ohledně těchto smluvních pokut k jejich promlčení nedošlo), a dále poplatek za vedení účtu ve výši 3x 69 Kč, který byl žalobcem v souladu s Ceníkem (ten byl součástí sjednané smlouvy o účtu) účtován dne 30.9.2016, 31.10.2016 a 30.11.2016 (ohledně těchto poplatků k jejich promlčení nedošlo). Sou