6 C 10/2022-92 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 7. 10. 2016 smlouvu o účtu, jejímž předmětem bylo ze strany žalobkyně vedení účtu č. [bankovní účet] pro žalovanou. Dne 7. 5. 2019 došlo mezi účastnicemi uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru s limitem 20 000 Kč, na jejímž základě měla žalovaná právo přečerpat svůj shora označený účet. V případě přečerpání ze strany žalované měla tato povinnost splatit úvěr nejpozději do 1 roku ode dne, kdy úvěr začala čerpat. Žalovaná byla povinna hradit žalobkyni řádný úvěrový úrok ve výši 18,9 % ročně. Žalobkyně uvedla, že žalovaná naposledy čerpala dne 15. 5. 2019 a nejpozději do dne 15. 5. 2020 jí vznikla povinnost zcela splatit svůj úvěr. Protože žalovaná tuto svoji povinnost nesplnila, převedla žalobkyně dluh žalované na evidenční dluh pohledávek a pozastavila možnost čerpání úvěru. Dne 3. 7. 2020 zaslala žalobkyně žalované informaci ohledně zesplatnění dluhu a žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně uvedla, že kromě uhrazení jistiny požaduje kapitalizovaný úrok ke dni 3. 7. 2020 ve výši 397 Kč a dále smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení od 4. 7. 2020 do zaplacení z dlužné jistiny. Poukázala na to, že žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, žalovaná však úhradu dluhu neprovedla. 2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně a žalovaná byly vyzvány, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemají námitek. 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 4. Soud měl prokázáno smlouvou o účtu ze dne 7. 10. 2016, že uvedeného dne byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo otevření a vedení účtu č. [bankovní účet] pro žalovanou. 5. Soud měl prokázáno smlouvou o kontokorentním úvěru, že dne 7. 5. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Bylo dohodnuto, že úvěr bude splacen nejpozději do 1 roku ode dne, kdy bude čerpán a úroková sazba z úvěru byla smluvními stranami sjednána ve výši 18,9 % ročně. Současně bylo dohodnuto, že v případě porušení smluvních podmínek je žalobkyně oprávněna prohlásit veškeré dluhy ze smlouvy nebo jejich část za okamžitě splatné. 6. Výpisem z účtu žalované měl soud prokázáno, jakým způsobem žalovaná čerpala peněžní prostředky a jakým způsobem je splácela. Ke dni 1. 7. 2020 činil dluh z nepovoleného přečerpání částku 23 846,18 Kč. 7. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 3. 7. 2022 prohlásila žalobkyně všechny své pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné, neboť nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání, když dne 2. 7. 2020 byla pohledávka z účtu žalované převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Ke dni převodu byla celková dlužná částka 24 243,86 Kč a skládá se z nepovoleného přečerpání ve výši 23 846,16 Kč a úroků ve výši 397,70 Kč. 8. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 1. 2021 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení dlužné částky, a to ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení této výzvy. 9. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 23 846,16 Kč spolu s příslušenstvím je důvodný. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla podle platně sjednané smlouvy žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaná vyčerpala. Účastníce si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 18,9 % p.a. a žalovaná se zároveň zavázala úvěr splatit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začala úvěr čerpat. Žalovaná však nesplácela úvěr řádně a včas a žalobkyně proto úvěr, v souladu s uzavřenou smlouvou i obchodními podmínkami zesplatnila. Soud má za to, že žalobkyně byla oprávněna přistoupit ke zesplatnění pohledávky, neboť uvedený postup byl účastníky sjednán v obchodních podmínkách, které jsou součástí účastníky uzavřené smlouvy o úvěru. Na základě všech shora uvedených skutečností i právních závěrů uznal soud žalovanou, která porušila svoji povinnost vyplývající z ust. § 2395 o.z., tedy nezaplatila řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky s úroky, povinnou zaplatit žalobkyni dluh v listinami výše citovanými v prokázané výši, tj. částku 23 846,16 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z této částky od 4. 7. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 4. 7. 2020 do zaplacení, včetně kapitalizovaného úroku ve výši 397,70 Kč. 14. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za 2,5 úkonu po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 954 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 2 224,50 Kč. 15. Lhůtu splatnosti plnění podle výroků I a II rozsudku soud stanovil na tři dny od právní moci každého výroku rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení delší lhůty.