7 C 90/2022-165 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalovaném 4 999,68 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (dále jen Banka) uzavřel s žalovaným dne 5.8.2013 Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se Banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 964,83 Kč, a to počínaje dnem 25.9.2013, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 22,5 % p.a. a Nedílnou součástí Smlouvy pak je Sazebník poplatků, Produktové podmínky Banky. Banka svůj závazek splnila a dne 5.8.2013 úvěr žalovanému poskytla, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, a to bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Banka využila svého práva a v souladu s Produktovými podmínkami Banky prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 29.4.2019 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než dvěma splátkami. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný, splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 4 999,68 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25.2.2020 ve výši 134,07 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z částky jistiny od 26.2.2020 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 22,50 % p.a. z částky jistiny od 26.2.2020 do zaplacení. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného Banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti klienta o úvěr, byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR, žalovaný dosahoval příjmu ve výši 21 816,68 Kč, celkový čistý příjem domácnosti žalovaného činil 31 962 Kč, z interních zdrojů bylo zjištěno, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší splátek 3 633,86 Kč, z externích zdrojů byl zjištěn závazek s celkovou výší měsíčních splátek 624 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla Bankou vyhodnocena kladně. Žalovaný svůj celkový dluh ve výši 4 999,68 Kč přes upomínání neuhradil. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.2.2020. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 17.5.2022 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobce a žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Smlouvou o úvěru [číslo] Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Základními produktovými podmínkami spotřebitelského splátkového úvěru, Sazebníkem Banky, Výpisem z úvěrového účtu měl soud za prokázané, že Banka a žalovaný dne 5.8.2013 uzavřeli smlouvu o úvěru ve výši 35 000 Kč se splatností v 72 měsíčních anuitních splátkách po 964,83 Kč, vždy k 25. dni v měsíci, počínaje dnem 25.9.2013. K čerpání úvěru v souladu se Smlouvou o úvěru došlo dne 5.8.2013, žalovaný úvěr řádně nesplácel, jak bylo prokázáno výpisem z úvěrového účtu, platební historií. Banka proto využila svého oprávnění a přistoupila k okamžitému zesplatnění úvěru dle čl. 23 Produktových podmínek ke dni 29.4.2019, kdy dlužná částka úvěru činila 10 503,68 Kč. Po částečném plnění po zesplatnění úvěru ve výši 5 504 Kč, činí jistina úvěru 4 999,68 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobce předložil přehled interní a externí angažovanosti žalovaného, Žádost o úvěr, ve které žalovaný uvedl, že je svobodný, jeho průměrný čistý měsíční příjem jako podnikatele činí 21 816,68 Kč, celkový příjem domácnosti činí 31 962 Kč, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnosti, u Banky má interní splátky ve výši 3 633,86 Kč, externí splátky má ve výši 624 Kč. Žalovaný dále doložil daňové přiznání za r. 2012, výdaje za telefon, výpis ze Živnostenského rejstříku. Banka porovnala příjem a výdaje žalovaného na základě dat z ČSÚ, získala částku disponibilních zdrojů žalovaného a žádosti žalovaného vyhověla. Banka, jakožto původní věřitel pohledávky, jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne 18.2.2020 smlouvu o postoupení pohledávek, jak bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, žalovaný byl o zaplacení dluhu prostřednictvím právního zástupce žalobce upomínán. <i>5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>7. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>8. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 4 999,68 Kč s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaný obdržel úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr s úrokem a poplatky zavázal zaplatit v 72 pravidelných měsíčních anuitních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil. Posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr bylo provedeno v souladu s ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, když žalovaný měl stálý příjem ve výši 21 816,68 Kč, po odpočtu splátek činil jeho disponibilní příjem 17 559 Kč, právní předchůdce žalobce byl s finanční morálkou žalovaného obeznámen, když tento u něj měl vedeny i jiné finanční produkty. Právní předchůdce žalobce v souladu se smlouvou přistoupil k zesplatnění úvěru pro nehrazení splátek žalovaným, a to ke dni 29.4.2019. Dluh žalovaného činí na jistině 4 999,68 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na žalovanou pohledávku, byť částečně plnil. Protože žalovaný dluh nezaplatil, domáhal se žalobce také zaplacení úroků z prodlení, běžícího úroku za poskytnutí peněz ve sjednané výši. Jelikož žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smluvních ujednání, bylo mu uloženo, aby žalobci dlužnou částku ve výši 4 999,68 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 134,07 Kč, se sjednaným úrokem ve výši 22,5% ročně z částky 4 999,68 Kč od 26.2.2020 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. od 26.2.2020 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, zaplatil. Úroky z prodlení byly žalobci přiznány v souladu s ustanovením § 1968 a 1970 o.z. a ve výši dle nařízení vlády 351/2013 Sb. 10. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč a dále odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (převzetí, sepis žaloby, předžalobní výzva)