9 C 249/2022-32 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení částky 2 149 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný dne 23. 7. 2021 nastoupil do vlaku [číslo] společnosti [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]) směr [obec], čímž uzavřel s [anonymizováno] smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit cenu za přepravu. Po započetí přepravy se na výzvu pověřeného pracovníka [anonymizováno] neprokázal platným jízdním dokladem. Bylo sepsáno potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek [anonymizována dvě slova] pro veřejnou drážní osobní přepravu (dále jen SPPO) i oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván k úhradě jízdného 95 Kč a přirážky ve výši 1 000 Kč, celkem částku 1 095 Kč. Týž den žalovaný nastoupil do vlaku [anonymizováno] směr [obec], rovněž bez platné jízdenky a nebyl schopen touto se prokázat při kontrole pracovníkem [anonymizováno] O této skutečnosti bylo rovněž sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO pod variabilním symbolem [číslo] [číslo] a oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván k úhradě jízdného ve výši 54 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč Celkem tedy 1 054 Kč Tyto skutečnosti byly uvedeny ve vystaveném potvrzení a v oznámení o závadách, které bylo opatřeno podpisem žalovaného. 2. [právnická osoba] jako původní věřitel uzavřela s žalobcem dne 19. 1. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla i výše uvedená pohledávka za žalovaným. O postoupení byl žalovaný informován dne 31. 1. 2022. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto byl zrušen. Usnesením podepsaného soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 3. 8. 2022 byl proto žalovaný vyzván, aby se k žalobě i navrhovanému postupu, tj. zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání vyjádřil ve lhůtě 15 dnů. Doručeno žalovanému bylo postupem dle § 49 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel. 4. Žalovaný se k žalobě ve stanovené lhůtě, ani do současné doby nevyjádřil, soud tak rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již v žalobním návrhu a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že po daném poučení k tomuto postupu nemá námitek. 5. Předloženými listinami, a to oznámením o závadách bylo prokázáno, že žalovaný cestoval dne 23. 7. 2021 ve vlaku [číslo] směr [obec] [část obce] – [obec] bez jízdního dokladu, jízdné činilo 95 Kč a přirážka k jízdnému 1 000 Kč. Následně cestoval týmž vlakem [číslo] ve směru [obec] – [obec], kde jízdné činilo 54 Kč a přirážka k jízdnému 1 000 Kč. Zároveň byla sepsána potvrzení o nedodržení SPPO s částkami 1 095 Kč a 1 054 Kč. 6. Předžalobní upomínkou a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl právním zástupcem žalobce informován o postoupení pohledávky žalobci a vyzván k úhradě dlužných částek a současně poučen o možnosti soudního projednání, nebude-li výzvě vyhověno. 7. Podle § 2550 obč. zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8. Podle zákona č. 266/94 Sb. o drahách, v platném znění, § 37 odst. 5 a 6 cestující, který se nemůže na výzvu oprávněného pracovníka žalobce kdykoliv během jízdy nebo v okamžiku vystupování z vozidla prokázat platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a zvláštní přirážku. 9. V průběhu řízení bylo zjištěno, že u žalobce došlo ke změně názvu obchodní firmy, a to dne 14. 7. 2022, jejíž název v současné době je [právnická osoba], IČ zůstalo stejné. V rozsudku je proto v záhlaví uvedeno nové obchodní jméno žalobce. 10. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí dle shora citovaných zákonných ustanovení vyhověl a žalovanému uložil zaplatit jízdné 95 Kč a 54 Kč, celkem tedy jízdné ve výši 149 Kč a dále i přirážku k jízdnému ve výši 2x 1 000 Kč, která je stanovena ve smluvních přepravních podmínkách právního předchůdce žalobce. Žalovaný do současné doby dlužnou částku neuhradil, žádný doklad o úhradě soudu nepředložil, ač si byl této povinnosti vědom, a toto vyplývalo z potvrzení o nedodržení SPPO, která podepsal. Z oznámení o závadách bylo i zjištěno, že cestoval i bez finančních prostředků a o nezaplacení dlužných částek byl poučen. Soudem mu proto byla uložena povinnost zaplatit jak dlužné jízdné ve výši 95 Kč a 54 Kč a tak pokutu 2x po 1 000 Kč, celkem částku 2 149 Kč. Dále je také povinen zaplatit i úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 149 Kč dle § 1970 o.z., jejichž výše byla platná v době prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč a dále odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí, sepis žaloby, 1 předžalobní výzvu), náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21% DPH v částce 189 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Návrh byl podán na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, soud proto postupoval dle výše uvedeného ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. 12. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty o.s.ř., delší než zákonná lhůta 3denní, a to lhůta 15 dnů.