9 C 313/2021-42 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne 17. 8. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky 36 136 Kč s úroky z prodlení. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným 3 smlouvy o zápůjčkách. Dne 26. 4. 2017 smlouvu [číslo] na jejímž základě půjčil žalovanému částku 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit i částku 19 017 Kč, která představovala kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 935 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 5 384 Kč a za náklady na komfortní splácení a vedení zákaznického účtu částku 9 698 Kč. Celkovou částku se zavázal splatit v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, když poslední splátka měla být uhrazena dne 20. 6. 2018. Marným lhůty týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými splátkami a právní zástupce měl právo požadovat po žalovaném uhrazení celé částky i spolu s úroky z prodlení. Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil částku 18 364 Kč Kč, dlužná částka se všemi poplatky tak činila 34 357,39 Kč. Právní předchůdce žalobce převedl dne 18. 12. 2020 pohledávku na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni 5. 1. 2021, o čemž byl žalovaný informován. Následně již žalovaným na dluh nebylo hrazeno ničeho. Žalobce uvedl, že po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného ve výši 3 636 Kč představující rozdíl mezi jistinou 22 000 Kč a zaplacenou částkou 18 364 Kč, dále požaduje zákonný úrok z prodlení, a to kapitalizovaný ve výši 782,95 Kč za období od 21. 6. 2018 do 18. 12. 2020 a od 19. 12. 2020 do zaplacení zákonnou sazbu 8,5 % ročně z částky 3 636 Kč. 2. Dne 26. 7. 2017 byla jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba], uzavřena s žalovaným další smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě půjčil žalovanému částku 16 000 Kč. S touto zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit i částku 13 967 Kč, která představovala kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 862 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 4 372 Kč a náklady za komfortní splácení ve výši 6 733 Kč. Celkovou částku se zavázal splatit v 60 týdenních splátkách po 500 Kč, poslední splátka měla být zaplacena 19. 9. 2018. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými splátkami a právní zástupce měl právo požadovat po žalovaném uhrazení celé částky i spolu s úroky z prodlení. Žalovaný uhradil pouze částku 6 500 Kč, dlužná částka tak činila 39 751 Kč. Právní předchůdce žalobce převedl dne 18. 12. 2020 pohledávku na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni 5. 1. 2021, o čemž byl žalovaný informován. Následně již žalovaným na dluh nebylo hrazeno ničeho. Žalobce uvedl, že po žalovaném požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení ve výši 9 500 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou částkou 16 000 Kč a zaplacenou částkou 6 500 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaným za období od 20. 9. 2018 do 18. 12. 2020 částkou 1 949,88 Kč a od 19. 12. 2020 do zaplacení se zákonnou sazbu 9 % ročně z částky 9 500 Kč. 3. Dne 25. 10. 2017 byla opět společností [právnická osoba], uzavřena s žalovaným třetí smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla půjčena žalovanému částka 23 000 Kč. S touto zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit i částku 19 858 Kč, která představovala kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 114 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 6 066 Kč a náklady za komfortní splácení ve výši 9 678 Kč. Celkovou částku se zavázal splatit v 60 týdenních splátkách po 715 Kč, poslední splátka měla být zaplacena 19. 12. 2018. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný opět v prodlení se všemi sjednanými splátkami a právní zástupce měl právo požadovat po žalovaném uhrazení celé částky i spolu s úroky z prodlení. Žalovaný z této zápůjčky neuhradil již žádnou částku, dlužná částka tak činila ke dni postoupení 50 504,20 Kč spolu s příslušenstvím, tedy spolu s úroky. Právní předchůdce žalobce převedl dne 18. 12. 2020 pohledávku na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni 5. 1. 2021, o čemž byl žalovaný informován. Následně již žalovaným na dluh nebylo hrazeno ničeho. Žalobce uvedl, že po žalovaném požaduje rovněž pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení ve výši 23 000 Kč, neboť na uvedenou zápůjčku nebyla uhrazena žádná částka. Dále požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 20. 12. 2018 do 18. 12. 2020 částkou 4 197,50 Kč a od 19. 12. 2020 do zaplacení se zákonnou sazbu 9 % ročně z částky 23 000 Kč. 4. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalovanému zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření, jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu, a to na adresu evidovaného trvalého pobytu. Doručeno bylo dne 15. 12. 2021. 5. Soud ve věci rozhodl dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) bez nařízení ústního jednání. Žalobce vyjádřil svůj souhlas s takovýmto postupem již v žalobním návrhu a žalovaný byl usnesením soudu ze dne 24. 11. 2021 vyzván ke sdělení svého stanoviska. Ve stanovené lhůtě ani do současné doby se však nevyjádřil, soud proto předpokládal, že po daném poučení s navrhovaným postupem souhlasí. 6. Ze smlouvy o zápůjčce označené jako zelená v hotovosti ze dne 26. 4. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si půjčil částku 22 000 Kč a zavázal se tuto splatit spolu s poplatkem ve výši 19 017 Kč formou týdenních splátek po 684 Kč po dobu 60 týdnů. 7. Ze smlouvy o zápůjčce označené rovněž jako zelená v hotovosti ze dne 26. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si půjčil částku 16 000 Kč a zavázal se tuto splatit spolu s poplatkem ve výši 13 967 Kč formou týdenních splátek po 500 Kč po dobu 60 týdnů. 8. Ze smlouvy o zápůjčce označené rovněž jako zelená v hotovosti ze dne 25. 10. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel další smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si půjčil částku 23 000 Kč a zavázal se tuto splatit spolu s poplatkem ve výši 19 858 Kč formou týdenních splátek po 715 Kč rovněž po dobu 60 týdnů. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 bylo zjištěno, že uvedeného dne bylo žalovanému sděleno, že všechny tři předmětné pohledávky byly postoupeny žalobci a zároveň byl vyzýván k zaplacení dlužné částky v celkové výši 114 612,59 Kč bez příslušenství. Také předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021 byl žalovaný vyzýván žalobcem k zaplacení dlužné částky nejpozději do 13. 7. 2021 a upozorněn na možnost soudního projednání v případě neuhrazení. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. je žalovaný povinen vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil, tedy majetkových prospěch získaný bez právního důvodu. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo ke sjednání 3 smluv o zápůjčkách, na jejichž základě žalovaný obdržel nejprve částku 22 000, kterou se zavázal splácet a splatit spolu s dohodnutými poplatky a úroky Uhradil však pouze částku 18 364 Kč a z poskytnuté zápůjčky tak zbývalo uhradit jistinu ve výši 3 636 Kč. U druhé zápůjčky obdržel částku 16 000 Kč a vrátil pouze částku 6 500Kč, zbývalo tak uhradit 9 500 Kč. U třetí zápůjčky byla žalovanému poskytnuta částka 23 000 Kč, na niž již neuhradil ničeho. Žalobce, zřejmě si vědom neplatnosti sjednaných smluv, požadoval po žalovaném pouze bezdůvodná obohacení ve výši rozdílu mezi částkami, které žalovanému zapůjčil a které nebyly vráceny. U první zápůjčky se jednalo o nesplacenou jistinu ve výši 3 636 Kč, u druhé zápůjčky 9 500 Kč a u třetí o částku 23 000 Kč, celkově tak jde o částku 36 136 Kč. Tomuto návrhu bylo soudem vyhověno, neboť žalovaný neuhradil jistiny, které