9 C 321/2021-34 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se žalobou podanou dne 17. 8. 2021 domáhal po žalované zaplacení celkové dlužné částky 40 400 Kč s úroky z prodlení. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou 2 smlouvy o zápůjčkách. Dne 5. 10. 2018 smlouvu [číslo] na jejímž základě půjčil žalované částku 45 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit i částku 35 959 Kč, která představovala kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11 028 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 15 017 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 914 Kč. Celkovou částku se zavázala splatit v 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč, poslední splátka měla být zaplacena 5. 4. 2020. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými splátkami a právní předchůce měl právo požadovat po žalované uhrazení celé částky i spolu s úroky z prodlení. Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila částku 18 047 Kč, dlužná částka se všemi poplatky tak činila 87 982,50 Kč. Právní předchůdce žalobce převedl dne 18. 12. 2020 pohledávku na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni 5. 1. 2021, o čemž byla žalovaná informována. Následně již žalovanou na dluh nebylo hrazeno ničeho. Žalobce uvedl, že po žalované požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované ve výši 26 953 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to kapitalizovaným za období od 6. 4. 2020 do 18. 12. 2020 částkou 1 924,14 Kč a od 19. 12. 2020 do zaplacení zákonnou sazbu 10 % ročně z částky 26 953 Kč, jiné částky nepožaduje. 2. Dne 13. 1. 2019 byla jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba], uzavřena s žalovanou další smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě půjčil žalované částku 21 000 Kč. S touto zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit i částku 18 175 Kč, která představovala kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 756 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 8 228 Kč a náklady za komfortní splácení a poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši 6 191 Kč. Celkovou částku se zavázala splatit v 60 týdenních splátkách po 653 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena 8. 3. 2020. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými splátkami a právní předchůdce měl právo požadovat po žalované uhrazení celé částky i s úroky z prodlení. Žalovaná na uvedenou zápůjčku uhradila pouze částku 7 553 Kč, dlužná částka tak činila 42 981,58 Kč. Právní předchůdce žalobce převedl dne 18. 12. 2020 pohledávku na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni 5. 1. 2021, o čemž byla žalovaná také informována. Následně již žalovanou na dluh nebylo hrazeno ničeho. Žalobce uvedl, že i v tomto případě po žalované požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení ve výši 13 447 Kč vzniklé na straně žalované, a to se zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaným za období od 9. 3. 2020 do 18. 12. 2020 částkou 1 064,55 Kč a od 19. 12. 2020 do zaplacení se zákonnou sazbu 10 % ročně z částky 13 447 Kč. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Následně byla žalované zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu, a to na adresu evidovaného trvalého pobytu. Doručeno bylo dne 28. 12. 2021. 4. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobce vyjádřil svůj souhlas s takovýmto postupem již v žalobním návrhu a žalovaná byla usnesením soudu ze dne 30. 11. 2021 vyzvána ke sdělení svého stanoviska. Ve stanovené lhůtě ani do současné doby se však nevyjádřila, soud proto předpokládal, že po daném poučení s navrhovaným postupem souhlasí. 5. Ze smlouvy o zápůjčce označené jako zelená v hotovosti ze dne 5. 10. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná se společností [právnická osoba] uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si půjčila částku 45 000 Kč a zavázala se tuto splatit spolu s poplatkem ve výši 35 959 Kč formou měsíčních splátek po 4 498 Kč po dobu 18 měsíců. 6. Ze smlouvy o zápůjčce označené rovněž jako zelená v hotovosti ze dne 13. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná se společností [právnická osoba] uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které si půjčila částku 21 000 Kč a zavázala se tuto splatit spolu s poplatkem ve výši 18 175 Kč formou týdenních splátek po 653 Kč po dobu 60 týdnů. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 bylo zjištěno, že uvedeného dne bylo žalované sděleno, že obě předmětné pohledávky byly postoupeny žalobci, a zároveň byla vyzývána k zaplacení dlužné částky v celkové výši 130 964,08 Kč bez příslušenství. Rovněž předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021 byla žalovaná vyzývána žalobcem k zaplacení dlužné částky nejpozději do 13. 7. 2021 a upozorněna na možnost soudního projednání v případě neuhrazení. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. je žalovaný povinen vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil, tedy majetkových prospěch získaný bez právního důvodu. 10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po provedeném řízení a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo ke sjednání 2 smluv o zápůjčkách, na jejichž základě žalovaná obdržela nejprve částku 45 000 Kč, kterou se zavázala splácet a splatit spolu s dohodnutými poplatky a úroky. Uhradila však pouze částku 18 047 Kč, z poskytnuté zápůjčky tak zbývalo uhradit jistinu ve výši 26 953 Kč. U druhé zápůjčky obdržela částku 21 000 Kč a vrátila pouze částku 7 553 Kč, zbývalo tak uhradit 13 447 Kč. Žalobce, zřejmě si vědom neplatnosti sjednaných smluv, požadoval po žalované pouze bezdůvodná obohacení ve výši rozdílu mezi částkami, které žalované zapůjčil a které nebyly vráceny. U první zápůjčky se jednalo o nesplacenou jistinu ve výši 26 953 Kč a u druhé zápůjčky 13 447 Kč, celkově tak jde o částku 40 400 Kč. Tomuto návrhu bylo soudem vyhověno, neboť žalovaná neuhradila jistiny, které si od právního předchůdce žalobce zapůjčila, získala tak majetkový prospěch, který je povinna dle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z. vrátit. Rovněž je povinna uhradit žalobci i úroky z prodlení z částky 26 953 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, když za období od 6. 4. 2020 do 18. 12. 2020 byly úroky již kapitalizovány (vypočteny) částkou 1 924,14 Kč. Dále úroky z prodlení z částky 13 447 Kč ve výši 10 % ročně od 19. 12. 2020 do zaplacení, když za období od 9. 3. 2020 do 18. 12. 2020 byly již kapitalizovány částkou 1 064,55 Kč. Součet již kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení je ve výroku rozsudku uveden souhrnnou částkou 2 988,69 Kč. Žalobce je ve věci rovněž aktivně legitimován, když mu byla pohledávka postoupena a žalovaná byla o postoupení písemně informována. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci soud proto přiznal náhradu nákladů řízení, která je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 616 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 1 500 Kč, tj. 3 x 500 Kč (návrh ve věci samé, převzetí zastoupení a výzva k plnění), 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 1 a 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dále 21% DPH ve výši 252 Kč (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) Celkem se tak jedná o částku 3 794 Kč, která byla přiznána, neboť šlo o náklady žalobcem účelně vynaložené. Soud nezjistil a žalovaná netvrdila žádné okolnosti mimořádného zřetele hodné, pro které by náhrada nákladů řízení neměla být žalobci přiznána. 14. Soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů s ohledem na skutečnost, že tato lhůta byla požadována v žalobním návrhu a s ohledem na výši žalované částky.