10 C 444/2022-29 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2022 požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 49 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 504,03 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 49 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 15. 9. 2019 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 85 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 57 155 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 12 946 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 28 669 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 12 444 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 5 924 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 9. 2021. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení uhradil žalovaný celkem částku 36 000 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného se zákonným úrokem z prodlení (dlužná jistina ve výši 49 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 504,03 Kč z dlužné částky za období od 21. 9. 2021 do 28. 1. 2022 a úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 49 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení). Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani přes písemnou upomínku žalobkyni neuhradil. 2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 30. 1. 2022. 3. Usnesením č.j. 10 C 444/2022-23 ze dne 2. 2. 2023 soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne 16. 2. 2023, přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalovanému za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalovaného evidovanou v informačním systému evidence obyvatel - cizinců. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřil a žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 6. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 15. 9. 2019, Smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce, Zákaznickou kartou (žádost o spotřebitelský úvěr), tabulkou umoření a předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 15. 7. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 85 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku ve 24 měsíčních splátkách po 5 924 Kč (poslední splátka ve výši 5 903 Kč), tedy celkem částku 142 155 Kč, která je tvořena zápůjčkou ve výši 85 000 Kč, souhrnným poplatkem ve výši 54 059 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 12 946 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 28 669 Kč, poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 12 444 Kč a pojištěním ve výši 3 096 Kč Smluvní úrok byl sjednán ve výši 14 % p.a. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, uhradil pouze částku 36 000 Kč a byl vyzván k zaplacení zbývající pohledávky. Žalovanému byla žalobkyní zaslána předžalobní výzva, kde žalovanému byla poskytnuta lhůta k zaplacení do 21. 6. 2022. 7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 49 000 Kč spolu s příslušenstvím (tj. zákonným úrokem z prodlení jdoucím od 22. 6. 2022 do zaplacení), jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvy o zápůjčce, avšak neprokazuje, ba ani netvrdí, že by před uzavřením smlouvy došlo k ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnuté zápůjčky. Za této situace je, ve smyslu § 86 a § 87 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, mezi účastníky uzavřená smlouva o zápůjčce absolutně neplatná a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 85 000 Kč od právního předchůdce žalobkyně, který se zavázal uhradit v dohodnutých měsíčních splátkách. Na tuto pohledávku žalovaný uhradil pouze částku 36 000 Kč. Ze strany žalovaného nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo žalovaným plněno jinak, než jak bylo tvrzeno žalobkyní. Žalovaný je proto povinen vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalovanému, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydal žalobkyni majetkový prospěch, který získal bez právního důvodu, tedy aby vydal bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získal. Žalovanému tak bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 49 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta lhůta k plnění do 21. 6. 2022 (viz. dopis ze dne 6. 6. 2022), tento se dostal do prodlení nejdříve dnem 22. 6. 2022, nikoliv dřívějším dnem tvrzeným žalobkyní, je proto v souladu s ust. § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. od 22. 6. 2022 do zaplacení a nikoliv dříve, soud proto nárok na příslušenství žalované částky před datem 22. 6. 2022 jako nedůvodný zamítl. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení tak byla úspěšné žalobkyni přiznána částka 1 960 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměna za 3 úkony po 500 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a podle § 13 odst. 3 o. s. ř. 21 % DPH z odměny a náhrad. Náhradu nákladů řízení celkem ve výši 4 138 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.). 12. Lhůtu splatnosti soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.