11 C 200/2022-65 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 7.6.2022 zaplacení celkem částky 64 364,30 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 16.9.2019 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 26 461 Kč, celkem tedy 56 461 Kč a to formou 18. měsíčních splátek po 3 137 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, na dluh uhradila pouze 6 400 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 25 376,68 Kč, dlužné částky poplatků ve výši 20 887,62 Kč, smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 609,52 Kč, sankčních poplatků ve výši 3 100 Kč, úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 25 376,68 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 25 376,68 Kč od 18.3.2022 do zaplacení. Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalované v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupcem právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalované 13 424 Kč, odhadované měsíční výdaje 3 200 Kč. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 19 500 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Žalovaná, ačkoli byla k jednání nařízenému na den 15.1.2023 řádně předvolána (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalované za doručené, v souladu s ust. § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., dnem 28.12.2022, když žalované byla zanechána výzva a následně zásilka vhozena do domovní schránky), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavila. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1.2.2022. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje jako obchodní zástupce společnosti [právnická osoba], pro kterou sjednává zápůjčky. Vypověděl, že na žalovanou si nepamatuje, nevídal se s ní ani při následném vybírání splátek. Standardní způsob sjednání zápůjčky probíhá tak, se sejdou v bydlišti klienta, cizinci musí předkládat dokladu – zelenou kartu, národní občanský průkaz, pracovní smlouvu, smlouvu o ubytování, výplatní pásky, dále je přítomen po celou dobu tlumočník. Nejprve se sepíše scoringová žádost dle informací od klienta, vyplní se příjem i případné splátky klienta, následně se informace zadávají do scoringového systému, který je napojen na ČNB a registry, po nějaké době přijde informace, jakou částku lze zapůjčit, klient si pak vybere částku, jsou mu sděleny podmínky, výše splátky, sepíše se smlouva, svědek vyzvedne peníze a při podpisu peníze předá klientovi. Svědek vypověděl, že na konkrétní schůzku se žalovanou si nepamatuje. K ostatním příjmům v zákaznické kartě uvedl, že se jedná o příjem osoby žijící ve společné domácnosti, která je rovněž uvedena jako vyživovací povinnost, další příjem domácnosti se však neověřuje, je pouze sdělen klientem. Cizinci mají většinou hrazené ubytování, výdaje pak mají spíše jen za telefon nebo za příplatek za nadstandardní bydlení (např. bydlení s vlastním sociálním zařízením). Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 16.9.2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 16.9.2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 3 137 Kč, tedy celkem částku 56 461 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 30 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 24 139 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 7 352 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 10 178 Kč a odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 609 a pojištění ve výši 2 322 Kč. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácela, byla vyzvána ke splacení celé pohledávky. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná měla být v době uzavření smlouvy zaměstnána jako operátor s čistým měsíčním příjmem 13 424 Kč, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno pracovní smlouvou a 2 výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 3 200 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaná je vdaná, má učňovské vzdělání, žije v nájmu a má 1 vyživovací povinnost. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 19 500 Kč (bez další specifikace). <i>Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Zápůjčka pak může být poskytnuta jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o zápůjčce neplatná. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze dva výpisy z účtu předcházející poskytnutí zápůjčky a zákaznickou kartu, ve které bylo uvedeno, že žalovaná je vdaná, žije v nájmu a má 1 vyživovací povinnost. Jako příjem byla konstatována částka 13 424 Kč, další příjem do domácnosti ve výši 19 500 Kč však nebyl specifikován ani doložen. Výdaje žalované byly odhadnuty na částku 3 200 Kč (tyto dle svědkyně měly zahrnovat nájem, jídlo, půjčky, popř. ostatní výdaje žalované). Nebyly tedy předloženy žádné důkazy, žádné listiny prokazující,