11 C 217/2022-83 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 16.6.2022 zaplacení celkem částky 33 304 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 9.5.2019 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 14 083 Kč, celkem tedy 28 083 Kč a to formou 60 týdenních splátek po 469 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, na dluh uhradila pouze 3 979 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 12 383,62 Kč, dlužné částky poplatků ve výši 9 920,38 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 813,56 Kč, sankčních poplatků ve výši 4 000 Kč, úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 12 383,62 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 12 383,62 Kč od 18.3.2022 do zaplacení. Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalované v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupkyní právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalované 16 755 Kč, odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 32 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Žalovaná, ačkoli byla k jednání nařízenému na den 16.1.2023 řádně předvolána (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalované za doručené, v souladu s ust. § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., dnem 14.11.2022, když žalované byla zanechána výzva a zásilka na poště uložena dne 2.11.2022), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavila. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1.2.2022. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracovala jako zástupce společnosti [právnická osoba], pro kterou sjednávala zápůjčky. Vypověděla, že na žalovanou si nepamatuje, možná by si na ni vzpomněla, pokud by jí viděla. Zřejmě se jednalo o Bulharku, které poskytovala půjčku, cizincům půjčky vycházely nižší, max. do 20 000 Kč. Uvedla, že většinou byla oslovena přes předchozí klienty, v tomto případě přes jejího kamaráda, který byl stálým zákazníkem. Žalovaná sama česky moc nerozuměla, ale byl přítomen její kamarád, který vše překládal. Konkrétní podrobnosti schůzky si nepamatuje. Obvyklý postup při schůzce byl, že se sešli na ubytovně, klient řekl co požaduje, předložil okopírované doklady, jí předložil k nahlédnutí i originál, následně v aplikaci [právnická osoba] [anonymizováno] doplnila údaje od klienta, cca do 5 minut přes aplikaci měla odpověď kolik může klientovi nabídnout, poté nabídku učinila i písemně, klient se vyjádřil, zda požaduje maximální výši či nižší a poté se sepisovala smlouva. Pokud u sebe svědkyně měla dostatek peněz, ihned je předala nebo je dojela vyzvednout. Z dokladů jí cizinci předkládali povolení k pobytu, nájemní smlouvu, pracovní smlouvu a asi 3 výplatní pásky. Kopie předložených listin spolu se smlouvou odevzdala [právnická osoba] [anonymizováno]. Dalšími příjmy v domácnosti byly např. příjmy manžela nebo dalších pracujících členů domácnosti. Za odhadované výdaje byly považovány nájem, jídlo, půjčky, resp. vše co měsíčně klienti pravidelně platili, tyto se však nedokládaly. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 9.5.2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 9.5.2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 60 pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč, tedy celkem částku 28 083 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 14 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 14 083 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 2 504 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 652 Kč a odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč a pojištění ve výši 1 800 Kč. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácela, byla vyzvána ke splacení celé pohledávky. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná měla být v době uzavření smlouvy zaměstnána jako operátor s čistým měsíčním příjmem 16 755 Kč, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno pracovní smlouvou a 2 výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 5 000 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná, má základní vzdělání, žije na ubytovně a má tři vyživovací povinnosti. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 32 000 Kč (bez další specifikace). Z přehledu předpisů bylo prokázáno, že žalovaná uhradila na poskytnutý úvěr částku 3 979 Kč. <i>Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Zápůjčka pak může být poskytnuta jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o zápůjčce neplatná. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze dva výpisy z účtu předcházející poskytnutí zápůjčky a zákaznickou kartu, ve které bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná, na ubytovně a má tři vyživovací povinnosti. Jako příjem byla konstatována částka 16 755 Kč, další pří