11 C 229/2022-46 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 24.6.2022 zaplacení celkem částky 14 892 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 30.9.2019 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 6 652 Kč, celkem tedy 13 652 Kč a to formou 45 týdenních splátek po 304 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, na dluh uhradila pouze 5 360 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 4 358,07 Kč, dlužné částky poplatků ve výši 3 933,93 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 279,84 Kč, sankčních poplatků ve výši 3 100 Kč, úroku ve výši 29 % p.a. z dlužné jistiny 4 358,07 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 4 358,07 Kč od 18.3.2022 do zaplacení. Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalované v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupkyní právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalované 8 097 Kč, odhadované měsíční výdaje 2 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Žalovaná, ačkoli byla k jednání nařízenému na den 16.1.2023 řádně předvolána (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalované za doručené, v souladu s ust. § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., dnem 1.12.2022, když žalované byla zanechána výzva a zásilka na poště uložena dne 21.11.2022), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavila. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1.2.2022. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje jako zástupce společnosti [právnická osoba], pro kterou sjednává zápůjčky. Žalovanou si pamatovala, jednalo se mladou slečnu, schůzka proběhla na adrese [adresa žalované], kde s přítelem bydlela u jeho maminky, peníze potřebovala, aby se mohli odstěhovat. Uvedla, že žalovaná byla zaměstnána v [anonymizována dvě slova], dělala pomocné práce. Předložila jí výplatní pásky, občanský průkaz, pak společně sepsali zákaznickou kartu a teprve poté byla podána žádost o spotřebitelský úvěr. Informace od klienta zadává přes mobil do systému [právnická osoba] [anonymizováno], tento je provázán s dalšími bankovními i nebankovními systémy a zpráva zpět přichází do cca 5 minut. Po obdržení zprávy seznámí klienta s výsledkem a ten má dle nabídky možnost zvolit, kolik si půjčí. Uvedla, že žalovaná požadovala vyšší částku, ale schválena byla nižší, peníze chtěla hned, proto při schůzce sepisovali i smlouvu o úvěru, peníze byly předány po jejím sepsání. Obecný postup při sjednávání zápůjčky je takový, že zjištěné příjmy a výdaje zapsané v kartě se zadají do systému věřitele, který následně vyhodnotí částku, jež by mohla být předmětem zápůjčky. Veškeré listiny získané od dlužníka svědkyně zakládá u věřitele. Svědkyně dále uvedla, že informace zapsané na zákaznické kartě získala od žalované, výdaje nebyly nijak dokladovány, pouze je žalovaná uvedla. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 30.9.2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 30.9.2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 7 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku v 45 pravidelných týdenních splátkách po 304 Kč, tedy celkem částku 16 652 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 7 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 6 652 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 932 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 728 Kč a odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč a pojištění ve výši 1 350 Kč. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácela, byla vyzvána ke splacení celé pohledávky. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná měla být v době uzavření smlouvy zaměstnána jako pomocná síla s čistým měsíčním příjmem 8 097 Kč, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno pracovní smlouvou na dobu neurčitou a 2 výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 2 000 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná, žije se spolubydlícím, má základní vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnosti, žádné splátky nehradí. <i>Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1As 30/2015-39). Zápůjčka pak může být poskytnuta jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o zápůjčce neplatná. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze dva výpisy z účtu předcházející poskytnutí zápůjčky a zákaznickou kartu, ve které bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná, žije jako spolubydlící, nemá žádné splátky ani vyživovací povinnost. Jako příjem byla konstatována částka 8 097 Kč. Výdaje žalované byly odhadnuty na částku 2 000 Kč (tyto dle svědkyně měly zahrnovat příspěvek na bydlení, když bydlela s přítelem u jeho matky, popř. ostatní výdaje žalované). Nebyly tedy předloženy žádné důkazy, žádné listiny prokazující, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla ověření výdajů žalovan