11 C 287/2022-64 — Okresní soud v Pardubicích

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 7.6.2022 zaplacení celkem částky 183 374 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 26.7.2019 s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce [číslo] s produktovým názvem [anonymizována tři slova] NA účet [číslo] [číslo] (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 34 870 Kč, celkem tedy 134 870 Kč a to formou 24 měšíčních splátek po 5 620 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, na dluh uhradil pouze 3 096 Kč. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 100 000 Kč, dlužné částky poplatků ve výši 31 774 Kč, smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 469,52 Kč, sankčních poplatků ve výši 1 600 Kč, úroku ve výši 8,3 % p.a. z dlužné jistiny 100 000 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 100 000 Kč od 18.3.2022 do zaplacení. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupcem právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalovaného 24 626 Kč, odhadované měsíční výdaje 7 000 Kč. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 24 626 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Žalovaný, ačkoli byl k jednání nařízenému na den 12.4.2023 řádně předvolán (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalovanému za doručené, v souladu s ust. § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., dnem 13.2.2023), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1.2.2022. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje jako obchodní zástupce společnosti [právnická osoba], pro kterou sjednává zápůjčky. Vypověděl, že si pamatuje místo bydliště, kde byla půjčka sjednána, ale žalovaného by už asi nepoznal, ani si nepamatuje jaká částka mu byla půjčována. Uvedl, že obvykle dostal kontakt z centrály, aby se spojil se zákazníkem, s ním si domluvil schůzku, ten mu obvykle při schůzce předložil doklady – průkaz totožnosti, povolení k pobytu, pracovní smlouvu a 2 poslední výplatní pásky a doklad o ubytování. Dále s klientem sepsal zákaznickou kartu, přes mobilní aplikaci odeslal na centrálu, která mu obratem dala vědět, zda půjčku je možné poskytnou nebo ne, příp. v jaké výši a s jakým úrokem. Teprve poté byla sepsána smlouva, dojde k nafocení dokumentů a vyplatí se peníze v hotovosti, příp. dle žádosti klienta na účet. Příjmy klienta se ověřují z výplatní pásky, výdaje sděluje zákazník sám, tyto nejsou nijak ověřovány. Další příjmy domácnosti představují příjmy družky, manželky. V daném případě to byla asi manželka, kdy oba pracovali ve fabrice, nebylo třeba překladatele, neboť žalovaný česky rozuměl. Svědek vypověděl, že u nich byl několikrát, nebyli s manželkou novými zákazníky, buď měli dřívější půjčku splacenou nebo si půjčku refinancovali. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 26.7.2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 26.7.2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 100 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 5 620 Kč, tedy celkem částku 134 870 Kč, která je tvořena zápůjčkou v částce 100 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 34 870 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 8 874 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 18 000 Kč a odměny za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 900 Kč. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 14 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byl vyzván ke splacení celé pohledávky. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný měl být v době uzavření smlouvy zaměstnán jako výrobní pracovník s čistým měsíčním příjmem 24 626 Kč, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno 2 výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 7 000 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaný je ženatý, má středoškolské vzdělání, žije v nájmu a má 1 vyživovací povinnosti. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 24 626 Kč (bez další specifikace). Z přehledu plateb a výpisu z účtu žalovaného bylo prokázáno, že dne 29.7.2019 byla žalovanému předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 100 000 Kč. <i>Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Zápůjčka pak může být poskytnuta jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o zápůjčce neplatná. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila pouze dva výpisy z účtu předcházející poskytnutí zápůjčky a zákaznickou kartu, ve které bylo uvedeno, že žalovaný je ženatý, žije v nájmu a má 1 vyživovací povinnosti. Jako příjem byla konstatována částka 24 626 Kč, další příjem do domácnosti ve výši 24 626 Kč však nebyl specifikován ani doložen. Výdaje žalovaného byly odhadnuty na částku 7 000 Kč. Nebyly tedy předloženy žádné důkazy, žádné listiny prokazující, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla ověření výdajů žalovaného. Ověření úvěruschopnosti ž