11 C 433/2022-34 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 23 770 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 29.7.2019 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 29 234 Kč. Celkovou částku zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 1 021 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 21.9.2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 21.9.2020. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil 8 230 Kč. Ke dni 28.1.2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 74 411,72 Kč. Žalobce však požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení, jež činí dlužnou jistinu ve výši 23 770 Kč (rozdíl mezi poskytnutou jistinou a zaplacenou částkou), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 690,96 Kč (od 22.9.2020 do 28.1.2022) a zákonný úrok z prodlení od 29.1.2022 do zaplacení. Z dobu od postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávky na žalující společnost, s účinností od 28.1.2022. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 30.1.2022. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s takovým postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Žalovaný byl vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek. 4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: 5. Soud měl prokázáno smlouvou o zápůjčce uzavřenou dne 29.7.2019 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 32 000 Kč a žalovaný se zavázal v souvislosti s touto zápůjčkou zaplatit souhrnný poplatek ve výši 27 434 Kč, tedy se zavázal zaplatit celkem částku 61 234 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 1 021 Kč, když poslední splátka činí částku 995 Kč a byla stanovena na 21.9.2020. Podle článku 9 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které žalovaný podepsal dne 29.7.2019, se žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně dohodli na tom, že smlouva je uzavřena na dobu určitou. 6. Tabulkou o umoření bylo prokázáno, že žalovaný uhradil částku 8 230 Kč. 7. Listinou ze dne 30.1.2022 vyrozuměla společnost [právnická osoba] žalovaného, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 byla pohledávka ve výši 74 493,04 Kč postoupena žalující společnosti. 8. Dopisem ze dne 6.6.2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 71 214,77 Kč, a to ve lhůtě do 21.6.2022. <i>9. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>10. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 11. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 23 770 Kč spolu s příslušenstvím, jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru převzal dne 29.7.2019 v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 32 000 Kč, kterou se zavázal uhradit v dohodnutých týdenních splátkách. Na tyto pohledávky žalovaný uhradil pouze 8 230 Kč. Ze strany žalovaného nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo žalovaným plněno více, než jak bylo tvrzeno stranou žalující. Žalovaný je proto povinen s přihlédnutím k uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek vrátit to, co obdržel a dosud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalovanému, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydal žalobkyni majetkový prospěch, který získal bez právního důvodu, tedy aby vydal bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získal. Žalovanému tak bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatil částku 23 770 Kč. Protože splatnost poslední splátky byla ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 27.9.2019 dohodnuta na 21.9.2020, bylo žalovanému v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z. a dále podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. uloženo, aby žalobkyni zaplatil i zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 22.9.2020 do data postoupení, tedy do 28.1.2022 kapitalizován ve výši 2 690,96 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 29.1.2022 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 12. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána odměna za 3 úkony po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 951 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 2 403 Kč.