120 C 11/2022-42 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 3. 2022 domáhala po žalovaném úhrady žalované částky, kterou tvoří neuhrazené splátky 9 042 Kč měsíčně vypořádacího podílu za období 6/ 2019 2020, na němž se účastníci dohodli ve smlouvě o vypořádání společného jmění manželů a práv a povinnosti ke společnému bydlení při rozvodu svého manželství. Manželství účastníků bylo rozvedeno dne 9. 1. 2017 rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] Okresní soud v Pardubicích již ve věci [spisová značka] dne 30. 8. 2018 a ve věci [anonymizováno] [spisová značka] 18. 8. 2020 rozhodl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni splátky za období 5-10/2017 celkem 54 252 Kč a za období 11/2017-5 2019 celkem 171 798 Kč. 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 23. 11. 2022 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 15 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě své vyjádření nezaslal, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal. Žalobkyně s uvedeným postupem soudu souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti účastníků a jejich zástupců. 3. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil, ač mu spolu s usnesením shora byla doručena dne 12. 12. 2022 na adresu jeho trvalého bydliště postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. 4. Dle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 5. Dle § 1724 odst. 1 o.z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 6. Dle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 7. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 9. 1. 2017, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne 9. 1. 2017. Z dohody o vypořádání společného jmění manželů a práv a povinností ke společnému bydlení ze dne 23. 11. 2016 s úředně ověřenými podpisy účastníků soud zjistil, že tito se v čl. V domluvili tak, že žalovaný vyplatí žalobkyni vypořádací podíl v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 042 Kč, kdy tyto splátky bude hradit vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje od měsíce následujícího po měsíci, kdy byla podepsána dohoda, do května 2020. 9. Z výzvy k úhradě z 9. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky z důvodu popsaného v odstavci 1. s upozorněním na soudní řízení. 10. Z rozsudků zdejšího soudu ze dne 30. 8. 2018, č. j. [číslo jednací] a č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 8. 2020 soud zjistil, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni splátky vypořádacího podílu tak, tak tvrdila žalobkyně (viz. odstavec 1. tohoto odůvodnění). 11. Dle shora citovaných zákonných ustanovení tak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku. Žalovaný neprokázal, ba ani netvrdil, že by byť částečně něčeho na předmětných splátkách uhradil či že by jeho závazek jinak zanikl. Po celé řízení zůstal pasivní. Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením svého závazku z dohody o vypořádání, tedy v prodlení s úhradou dlužné částky 9 042 Kč měsíčně za období měsíců červen 2019 až květen 2020 vždy od 21. dne v měsíci za ten který měsíc. Soud proto ve výroku I. rozsudku přiznal žalobkyni právo na celkovou částku 108 504 Kč i právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši v souladu s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. 12. Žalovaný neuplatňoval a soud v průběhu řízení nezjistil žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. O nákladech řízení proto rozhodl dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni jako účastníku, který měl ve věci plný úspěch a který žalovaného nejméně 7 dnů před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 19 976 Kč představuje odměna advokáta za 2,5 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění - 1/2) po 5 460 Kč dle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, paušální náhrada ve výši 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, za úkony výše a zaplacený soudní poplatek ve výši 5 426 Kč. 13. O lhůtách plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delších lhůt či pro povolení splátek.