120 C 8/2023-113 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 3. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky shora s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, k jehož vyplacení došlo 11. 6. 2019. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši efektivní úrokové sazby 83,83 % ročně splácet v 60 měsíčních splátkách po 3 279 Kč splatných vždy k 1. dni v měsíci počínaje měsícem červenec 2019. Žalobkyně dále tvrdila, že před poskytnutím úvěru prověřila doklady o příjmech poskytnuté žalovaným, ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací) a až poté rozhodla o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaný oznámila žalobkyni dne 23. 4. 2020 svůj úmysl využít ochrannou dobu dle zák. č. 177/2020 Sb.. Ochranná doba trvala od 1. 5. 2020 do 31. 7. 2020. Po tuto dobu vzniklo žalobkyni právo na úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené od 8 procentních bodů. Po dobu 1. 2. 2020 – 31. 3. 2020 a poté 1. 12. 2020 – 31. 12. 2020 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru, neboť žalovanému bylo vyhověno ohledně jeho žádosti o odklad splátek (č. 8, 9 a 18) z důvodu jeho pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Žalovaný do data zesplatnění uhradil 21 splátek po 3 279 Kč, tj. celkem 68 859 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 2 495 Kč, a to za prodlení o délce 30 dnů u splátek č. 22, 24, 27-29, tj. 5 x 499 Kč. V důsledku prodlené vzniklo žalobkyni dále právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s tímto prodlené, a to ve výši 1 600 Kč celkem za prodlení s osmi splátkami (č. 21-29) .V důsledku prodlení došlo k zesplatnění celého úvěru k 5. 12. 2021 a celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 64 012,98 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Bylo též ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný se dále zavázal, že pokud nezaplatí v den zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % z dlužné nové jistiny denně, a to od 7. 12. 2021 do úplného zaplacení, a že zaplatí sjednané úroky za poskytnutí úvěru od data poskytnutí úvěru až do jeho úplného uhrazení. Po zesplatnění celého úvěru pak žalovaný uhradil v období 27. 12. 2021 – 7. 12. 2022 celkem 9 000 Kč. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dle žalobkyně dlužil novou jistinu úvěru 55 012,98 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu 2 495 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů 1 600 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru od 7. 12. 2021 do zaplacení, přičemž požaduje pouze 27 505 Kč, dále úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 7. 12. 2021 do zaplacení. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že při ověřování jeho úvěruschopnosti vycházela dále z celkového čistého příjmu žalovaného 20 750 Kč a celkových měsíčních výdajů 13 775 Kč, které odečetl od příjmů a usuzovala na volné zdroje ke splácení (po odečtení rezervy 1 000 Kč) ve výši 5 974 Kč. Zjistila také, že žalovaný ani jeho zaměstnavatel v dané době nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u ni předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a obchodník jednající se žalovaným doporučil úvěr ke schválení. V době vzniku předmětné smlouvy měl žalovaný se žalobkyní uzavřenu souběžnou úvěrovou smlouvu, kde výdaje činily 8 365 Kč. Žalovaný neuvedl žádnou osobu, k níž by měl vyživovací povinnosti. Provedené zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovala žalobkyně na dostačující. 2. Po částečném zpětvzetí žaloby, o kterém bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 6. 2023, č. j. 120 C 8/2023-106, předmětem řízení zůstala částka 53 247 Kč se zákonným úrokem z prodlení z 62 247 Kč ve výši 8,5 % ročně od 7. 12. 2021 do 27. 12.2 021, z 61 247 Kč ve výši 8,5 % ročně od 28. 12. 2021 do 27. 1. 2022, z 60 247 Kč ve výši 8,5 % ročně od 28. 1. 2022 do 28. 2. 2022, z 59 747 Kč ve výši 8,5 % ročně od 29. 2. 2022 do 29. 3. 2022, z 59 247 Kč ve výši 8,5 % ročně od 30. 3. 2022 do 5. 5. 2022, z 58 247 Kč ve výši 8,5 % ročně od 6. 5. 2022 do 30. 5. 2022, z 57 747 Kč ve výši 8,5 % ročně od 31. 5. 2022 do 27. 6. 2022, z 56 747 Kč ve výši 8,5 % ročně od 28. 6. 022 do 27. 7. 2022, z 55 747 Kč ve výši 8,5 % ročně od 26. 7. 2022 do 29. 8. 2022, z 54 747 Kč ve výši 8,5 % ročně od 30. 8. 2022 do 27. 9. 2022, z 54 247 Kč ve výši 8,5 % ročně od 28. 9. 2022 do 1. 11. 2022, z 53 747 Kč ve výši 8,5 % ročně od 2. 11. 2022 do 7. 12. 2022, z 53 247 Kč ve výši 8,5 % ročně od 8. 12. 2022 do zaplacení, částka 27 505 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 24,81 % p. a. z 54 291,66 Kč od 7. 12. 2021 do 30. 12. 2021, úrok ve výši 8,5 % p.a. z 54 291,66 Kč od 31. 12. 2021 do 5. 5. 2022, úrok ve výši 8,5 % p.a. z 54 152,66 Kč od 6. 5. 2022 do 30. 5. 2022, úrok ve výši 8,5 % p.a. z 53 652,66 Kč od 31. 5. 2022 do 27. 6. 2022, úrok ve výši 8,5 % p.a. z 52 652,66 Kč od 28. 6. 2022 do 27. 7. 2022, úrok ve výši 8,5 % p.a. z 51 652,66 Kč od 28. 7. 2022 do 29. 8. 2022, úrok ve výši 8,5 % p.a. z 50 652,66 Kč od 30. 8. 2022 do 27. 9. 2022, úrok ve výši 8,5 % p.a. z 50 152,66 Kč od 28. 9. 2022 do 1. 11. 2022, úrok ve výši 8,5 % p.a. z 49 652,66 Kč od 2. 11. 2022 do 7. 12. 2022, úrok ve výši 8,5 % p.a. z 49 152,66 Kč od 8. 12. 2022 do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byla žalovanému doručena postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou v evidenci obyvatel dne 5. 5. 2023. Po celé řízení byl žalovaný pasivní. <i>4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>8. Podle § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.</i> <i>9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit n