15 C 337/2022-30 — Okresní soud v Pardubicích

1 Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 18 193,45 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 066,64 Kč (zákonný úrok z prodlení za období od 9. 12. 2020 do 24. 11. 2021), úroku z prodlení v zákonné výši z částky 18 193,45 KČ za dobu od 25. 11. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % a úroku 29 % ročně z částky 17 593,45 Kč od 10. 12. 2020 do zaplacení. 2 Tvrdil, že jeho právní předchůdce ([právnická osoba], dále i jako„ banka“) uzavřel s žalovaným 27. 6. 2002 smlouvu, na základě níž pro něj vedl běžný účet. Součástí smlouvy bylo i sjednání povoleného přečerpání. Žalovaný sjednaný povolený debet na běžném účtu čerpal, avšak ve stanovené době nevyrovnal. Žalobce dále tvrdil, že nabyl uplatněnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek. 3 Žalovaný se i přes výzvu soudu k vyjádření k žalobě nevyjádřil. 4 Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a občanského soudního řádu, neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup. 5 Žalobě bylo vyhověno, a to z následujících důvodů. 6 V návaznosti na skutečnost, že věc byla rozhodnuta poté, co 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval se soud i tím, jaký hmotněprávní předpis aplikovat. Dle § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se právní poměry ze smluv vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. S ohledem na to, že k uzavření smlouvy o účtu došlo před nabytím účinnosti zákona číslo 89/2012 Sb., aplikoval soud předpis účinný k tomuto dni. Tím je zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se v odůvodnění hovoří o občanském zákoníku, míněn je zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 7 Aktivní legitimaci žalobce prokázal výše uvedenou postupní smlouvou, ze které je zřejmé, že na něj shora specifikovaná pohledávka za žalovaným byla bankou postoupena dle § 524 občanského zákoníku. 8 Shora specifikovanou smlouvou uzavřenou mezi bankou a žalovaným žalobce prokázal, že banka vedla pro žalovaného běžný účet podle § 701 a násl. obchodního zákoníku. Tuto smlouvu posoudil soud jako platný právní úkon. 9 Prokázáno dále bylo, že mezi bankou a žalovaným bylo ujednáno, že tento může čerpat peněžní prostředky do debetu, ujednán byl i mechanismus a lhůta pro splacení dluhu, tj. vyrovnání debetu. Tuto smlouvu soud posoudil jako platně uzavřený úvěrový právní vztah dle § 497 obchodního zákoníku. 10 Výpisy z účtu žalobce prokázal, že žalovaný úvěr průběžně čerpal, dále jimi též prokázal, že předmětný účet vykazuje záporný zůstatek - debet ve shora uvedené výši. 11 Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci ve výroku uvedenou částku a to v souladu s § 497 obchodního zákoníku (částka představující sjednaný debet a úroky) a v souladu s § 451 občanského zákoníku (dluh na nepovoleném debetu, kdy žalovanému, který se bez právního důvodu na úkor banky obohatil, vznikla povinnost vydat žalobci jako současnému věřiteli bezdůvodné obohacení spočívající ve vzniklém nepovoleném debetu, který na účtu vznikl a nebyl ve stanovené době přes výzvu vyrovnán). Pokud jde o nepovolený debet a jeho vznik, třeba uvést, že debet vzniká nejen výběry z účtu, na němž není dostatek prostředků, ale i tím, že nejsou placeny smluvně sjednané poplatky za poskytované služby. Po právu je a přiznán byl i ve výroku specifikovaný úrok z prodlení v zákonné výši (dle § 367 obchodního zákoníku, ve spojení s § 517 odst. 2 občanského zákoníku a § 1 vládního nařízení číslo 142/1994 Sb., s přihlédnutím k § 262 odst. 4 obchodního zákoníku). V uvedeném období je totiž žalovaný v prodlení se splněním povinnosti uvedenou částku vydat. 12 O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Účelně vynaložené náklady jsou u zcela úspěšného žalobce představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen„ vyhláška“) v rozsahu 2 x 1 860 Kč za převzetí zastoupení advokátem, sepis žaloby, odměnou advokáta ve výši 930 Kč za odeslanou předžalobní výzvu (tj. upomínku) dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 vyhlášky za výše specifikované úkony, tj. 3x po 300 Kč. 13 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu jsou náklady představovány i daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu). Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku). 14 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení lhůty delší.